Zdraví

Tradiční čínská medicína a její základní principy

Tradiční čínská medicína a její základní principy

Tradiční čínská medicína (TCM) vytvořila unikátní systém pro diagnostiku a léčbu nemocí. TCM byla poprvé zmiňována před více než 2000 lety. Věří se však, že je stará až 5000 let. Přístup v tradiční čínské medicíně se zásadně liší od západní medicíny.

Co je tradiční čínská medicína

V Tradiční čínské medicíně je chápání lidského těla založeno na principu celostního chápání vesmíru, stejně jako je to popsáno v taoismu. Léčba onemocnění je založena především na diagnostice a diferenciaci syndromů. Tradiční čínská medicína léčí tzv. Zang-fu orgány jako jádro lidského těla. Tkáně a orgány jsou spojeny prostřednictvím sítě kanálů a cév uvnitř lidského těla.

Qi nebo Chi působí jako jakési nosiče informací, kterou jsou externě vyjádřeny přes jungluo systém. Dysfunkce Zang-fu orgánů se mohou projevit na povrchu těla a časem mohou ovlivnit i příbuzné orgány. Postižené Zang nebo fu orgány se mohou také navzájem ovlivňovat přes vnitřní spojení. Léčba tradiční čínskou medicínou začíná analýzou celého systému, a poté se zaměřuje na nápravu patologických změn prostřednictvím přenastavování funkce Zang-fu orgánů.

Vyhodnocení nemoci zahrnuje nejen příčiny, mechanismus, umístěny a povahu nemoci, ale i konfrontaci mezi patogenními faktory a odolností organismu. Léčba není založena jen na symptomech, ale i jejich diferenciaci. Z toho důvodu mohou být stejná onemocnění zpracovávána různými způsoby a na druhé straně, různé choroby mohou být ošetřovány podobným způsobem.

Klinická diagnóza a léčba v tradiční čínské medicíně je založena hlavně na jing-jang a teorii pěti prvků. Tyto teorie uplatňují jevy a zákony přírody ke studiu fyziologických aktivit a patologických změn lidského těla a jejich vztahů. Mezi typické TCM terapie patří akupunktura, bylinná medicína a qigongové cvičení.

Teorie Jin-Jang

Filozofické původy čínské medicíny vyrostly z principu taosimu. Taosimus zakládá mnoho ze svého myšlení na pozorování přirozeného světa. Není proto divu, že čínský zdravotnický systém často popisuje přírodní metafory. V čínské medicíně jsou metaforické pohledy na lidské tělo plně vyjádřeny v teorii jin-jang a systému pěti elementů.

Jing a jang má podle teorie význam světlé a temné strany objektu. Čínská filozofie používá jin a jang k reprezentování širší škály opačných vlastností ve vesmíru - studené a teplé, pomalé a rychlé, mužské a ženské, dolní a horní a podobně. Obecně platí, že cokoliv co se pohybuje vzestupně, je světlé, postupné a hyperaktivní, včetně funkčních onemocnění těla, se týká jang. Vše, co je klidné, sestupné, tmavé, degenerativní, včetně organického onemocnění, se týká jin.

Funkce jinu a jangu se řídí zákonem jednoty protikladů. Jinými slovy, jin a jang jsou v rozporu, ale ve stejnou dobu na sobě závislé. Povaha jin a jang je relativní, přičemž žádný z nich není schopen existovat v izolaci. Nejvíce názorný je příklad vzájemné závislosti jin-jang ve vztahu mezi látkou a funkcí. Pouze s dostatkem látky mohou funkce lidského těla fungovat zdravým způsobem. A pouze tehdy, pokud jsou funkční procesy v dobrém stavu, mohou být základní látky náležitě aktualizovány.

Jing - jang


Protiklady ve všech objektech jsou v neustálém pohybu a změně. Zisk, růst a pokrok na jedné straně znamená ztrátu, pokles a ústup na druhé straně. Například, den je jang a noc je jin. Tradiční čínská medicína si myslí, že lidský život je fyziologický proces v neustálém pohybu a změně. Za normálních podmínek probíhá dorůstání a ubývání jin a jangu v určitých mezích, což odráží dynamickou rovnováhu fyziologických procesů. Pokud je rovnováha narušena, dojde k onemocnění.

Teorie pěti elementů

Podobně jako teorie jin-jang, teorie pěti prvků - dřevo, oheň, země, kov a voda - byla starověkým filozofickým pojmem, který se používal k vysvětlení složení a jevů fyzického vesmíru. Pět prvků nám umožňuje popsat interakci mezi pěti různými druhy hmoty. Rozlišujeme tedy dřevo, oheň, zemi, kov a vodu, což jsou elementy pro lidskou existenci naprosto nepostradatelné a jejich vzájemné působení vytváří podmínky pro všechno dění světa.

V lidském těle je pět prvků zastoupeno především jako orgány, a to pět „řídících“, tzv. plných orgánů Cang (Zang) (játra, srdce, slezina, plíce, ledviny) a šest „pomocných“, tzv. dutých orgánů Fu (žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, trojitý zářič. Dále rozlišujeme ještě tzv. zvláštní orgány Fu (mozek, dřeň, kosti, cévy, děloha, někdy se uvádí žlučník). K orgánům Zang se přidružuje vždy některá z tělesných tkání a tekutin, určitý smyslový orgán (vývod), konkrétní emoční projev, každý má vlastního „ducha“, atd.

V tradiční čínské medicíně mají viscerální orgány, stejně jako jiné orgány a tkáně, podobné vlastnosti jako pět prvků. Jsou vzájemně propojeny fyziologicky a patologicky stejně jako pět prvků. Pět prvků má následující vlastnosti:
Oheň: sucho, horko, plápolání, vzestup, pohyb atd.
Dřevo: pučení, prodlužování, poddajnost, harmonie, pružnost atd.
Kov: pevnost, tuhost, štěpení, řezání, očista atd.
Země: růst, změna, výživa, vytváření atd.
Voda: vlhkost, chlad, pokles, tok atd.

Tabulka ukazuje kategorizace jevů podle pěti elementů:


DřevoOheňZeměKovVoda
chuťkyselýhořkýsladkýostrýslaný
Zangjátrasrdceslezinaplíceledvina
Fužlučníktenké střevožaludektlusté střevomočový měchýř
Smysločijazykústanosuši
Tkáňšlachavazsvalvlasy/kůžekost
Směrvýchodjihcentrumzápadsever
Změnazrozenírůstpřeměnasklizeňskladování
Barvazelenáčervenážlutábíláčerná

Mezi pěti prvky existují těsné vzájemné vztahy, které lze klasifikovat jako vzájemné rození a vzájemné ovládání za fyziologických podmínek a vzájemné podmaňování a vzájemné ponižování za patologických podmínek. Vzájemným rozením a ovládáním jsou koordinovány funkce různých systémů a udržována homeostáza. Podmaňováním a ponižováním lze vysvětlit patologické změny a lze podle nich předpovídat komplikace.

Pořadí vzájemného rození mezi pěti prvky je takové, že dřevo rodí oheň, oheň rodí zemi, země rodí kov, kov rodí vodu a voda rodí dřevo. Takto je každý z pěti prvků v tomto vztahu vzájemného rození s dalším prvkem, takže rození probíhá v kruhu a donekonečna. Podle pořadí vzájemného ovládání však dřevo ovládá zemi, kov ovládá dřevo atd.

Každý z pěti prvků také sdílí tento vztah ovládání s dalším prvkem. Vzájemné rození a vzájemné ovládání jsou dva neoddělitelné aspekty. Pokud nedochází k rození, neprobíhá zrození a růst. Pokud neexistuje ovládání, nedochází ke změně a vývoji pro udržování normálních harmonických vztahů. Pohyb a změna všech věcí tak existují prostřednictvím jejich vztahů vzájemného rození a ovládání. Tyto vztahy jsou základem oběhu přírodních prvků.

Podmaňování a ponižování jsou patologické stavy normálního vzájemného rození a ovládání. Podmaňování znamená, že ovládání jednoho z pěti prvků jiným prvkem překračuje normální úroveň, zatímco ponižování znamená, že jeden z pěti prvků ovládá jiný prvek opačným směrem, než by odpovídalo normálnímu pořadí vzájemného ovládání.

Autor: Jad

Tradiční čínská medicína a její základní principy
Zdravá výživa

 304 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ