Žaludek - anatomie, funkce a onemocnění

Skládá se z česla (cardie), těla a vratníku (pyloru). U nenaplněného žaludku dokážeme rozlišit pouze přední a zadní stěnu. Jeho objem je jeden až dva litry. Velikostně dosahuje asi 25 cm a 4-5 cm šířky. Žaludek má dvě funkce - mechanickou - stěny žaludku pomáhají rozmělňovat přijatou potravu a chemickou - produkuje žaludeční šťávu kyselinu chlorovodíkovou (3-4 litry denně). V ní jsou obsaženy enzymy, které štěpí bílkoviny (pepsin), tuky (lipáza) a vnitřní faktor kobalamin (pro vitamin B12).

Onemocnění žaludku

Onemocnění žaludku nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Trpí jimi velká část populace. Mohou se projevovat velmi pestrou skupinou symptomů. Nejčastěji jde o nepříjemný pocit nebo bolest v horní nebo střední části břicha.

Pálení žáhy neboli pyróza

Pálení žáhy vzniká v důsledku podráždění sliznice jícnu zpětným návratem žaludeční šťávy, což je známo pod názvem gastroezofageální reflux.

Příznaky pálení žáhy: tlak za hrudní kostí, pálení v krku nebo na hrudi, hořká a kyselá pachuť v ústech a nevolnost. Rizikem vzniku pálení žáhy je i obezita nebo stres. Léčit se dá léky ze skupiny antacida.

Prevence:

Překyselení žaludku

Trávicí obtíže spojené s překyselením žaludku (také "žaludeční dyspepsie") se projevují bolestí žaludku či nevolností, často po jídle. Mohou zasáhnout kdykoliv, ale nejčastěji k tomu dochází krátce po jídle. Překyselení žaludku je naprosto normální a čas od času se přihodí většině lidí. Můžete jím trpět několikrát do roka, případně symptomy pozorovat pravidelně. Nepříjemný pocit nebo bolest při zažívacích potížích mohou být mírného, ale i závažnějšího charakteru a mohou trvat několik minut, ale i několik dlouhých hodin.

Mezi příznaky překyselení žaludku patří - bolest lokalizovaná do podžebří a stěhující se pod hrudní kost, říhání, nadýmání, pocit nafouknutí a plnosti, pocit pálení žaludku, nevolnost a zvracení nebo bublání v žaludku.

Příčiny překyselení žaludku: žaludek vytváří příliš mnoho kyseliny chlorovodíkové (ta dráždí žaludeční stěnu), dráždivá strava (těžká a tučná jídla), kouření, alkohol, stres a některé léky (protizánětlivé).

Prevence:

Záněty žaludku - gastritidy

Toto onemocnění postihne zánětem vystélku žaludku, což vede k jejímu překrvení, erozím nebo vzniku vředů. Obecně je dělíme na akutní a chronické. Mezi příčiny vzniku se řadí iritace (podráždění) jídlem, alkoholem, stresem nebo léky, přítomnost bakterie helicobacter pylori, žlučníkový reflux nebo infekce virového nebo bakteriálního původu.

Příznaky zánětu žaludku jsou nevolnost a zvracení, bolesti žaludku (v nadbřišku), nechutenství, zvracení čerstvé či natrávené krve (tzv. kávové sedliny), pocity plnosti, dyspeptické potíže, škytavka nebo černá stolice (meléna).

Zánět žaludku se dá diagnostikovat pomocí krevních testů. Odběrem běžného krevního obrazu se zjistí, zda není přítomna anémie. Dále se odebírá krev na zjištění přítomnost bakterie Helicobacter pylori. Pomocí přístroje gastroskopu, který je veden přes nos či ústa až do žaludku, doktor zjistí, zda je přítomno krvácení, zánětlivé změny, případně odebere vzorek na histologické vyšetření (biopsie). Jednou z vyšetřovacích metod je i test na zjištění přítomnosti okultního krvácení. Test je proveden odběrem stolice, která se poté laboratorně vyšetří.

Záněty žaludku je vhodné potlačit některými léky:

Antacida - léky, které se podávají při potížích se zažíváním.

Antibiotika - pokud je prokázána přítomnost Helicobacter pylori.

Vitamínové náhrady - v případě perniciózní anémie se podává vitamin B12 (u chronické gastritidy).

Režimová opatření - nedráždivá strava, omezení alkoholu, kouření, omezení léků dráždících žaludeční sliznici, omezení stresu - klidový režim

Akutní gastritida

Akutní gastritida je definována jako akutní zánětlivý proces, který se projevuje různými formami postižení žaludeční sliznice od hyperemie až po eroze a vředy. Tyto alterace mohou být příčinou akutního gastrointestinálního krvácení. Příčinou může být podráždění jídlem, alkoholem, léky nebo může být bakteriálního původu (Helicobacter pylori).

Projevuje se nevolností, zvracením, bolestí v nadbřišku, bolestí hlavy, nechutenstvím a průjmy. Do 1-2 týdnů ustoupí. Léčí se klidovým režimem a dietou. V prvních dvou dnech se doporučuje konzumovat pouze suchary a černý čaj.

Chronická gastritida

Trvá déle než akutní a nemá takový rychlý nástup, takže si příznaků ani nemusíte všimnout. Často je bez příznaků. Mohou se objevit tupé bolesti v nadbrišku, nevolnost nebo pocit plnosti. Dlouhodobý ráz může zapříčinit až nedostatečnou tvorbu kyseliny chlorovodíkové. V tomto důsledku se nedostatečně vstřebává vitamin B12. Rizikem může být vznik vředů nebo karcinomu žaludku.

Vředová choroba žaludku

Peptický vřed je narušení celistvosti sliznice žaludku nebo dvanáctníku v důsledku působení žaludeční šťávy. Vznik peptického vředu je důsledkem nepoměru ochranných a agresivních faktorů. Pokud jsou tyto faktory v rovnováze, je sliznice horního trávícího traktu proti kyselým žaludečním sekretům chráněna. Nejčastěji se vyskytuje u mužů. Jde o ohraničené poškození žaludku, které zasahuje až do svalové části.

Příznaky vředové choroby žaludku - bolest žaludku (v nadbřišku) 2 hodiny po jídle, nechutenství, pocit plnosti, nevolnost, zvracení, úbytek na váze, dyspeptické (trávicí) potíže, zvracení krve a krev ve stolici (meléna).

Akutní vředová choroba může probíhat bezpříznakově, hojí se rychle, protože buňky žaludeční sliznice mají schopnost regenerace.

Chronická vředová choroba - vzniká v důsledku chronické gastritidy. Působením bakterie Helicobacter pylori dojde k úbytku hlenu, který chrání sliznici žaludku a kyselina chlorovodíková tak leptá žaludeční sliznici. To může zapříčinit prohloubení vředu až k dalším vnitřním orgánům (slezina, játra). V tomto případě dochází k masovému krvácení, které ohrožuje na životě.

Příčiny vzniku vředů:
Vznik vředů může podpořit kouření, alkohol, konzumace alkoholu, kořeněných jídel, léky (nesteroidní protizánětlivé) nebo stres. Mezi méně časté příčiny patří Crohnova choroba nebo cirhóza jater.

Léčba: režimová opatření, klid na lůžku, dieta, léky - blokátory protonové pumpy, H2 blokátory, antibiotika v případě výskytu Helicobacter pylori

Diagnostika:
Je stejná jako u zánětlivých onemocnění žaludku, tedy krevní testy, gastroskopické vyšetření a test na zjištění okultního krvácení.

Rakovina žaludku

Toto nádorové onemocnění je dosti vzácné. Vyskytuje se častěji u mužů než žen. Ženy údajně chrání hormon estrogen.

Příznaky rakoviny žaludku: žlutá kůže, žluté oční bělmo, ztráta na váze, zvracení, pálení žáhy, nevolnost, nechutenství, problémy s polykáním, krev ve stolici

Příčiny vzniku: dlouhodobé působení Helicobacter pylori, dlouhodobé záněty žaludku, působení některých látek podporujících nádorové bujení (ftaláty, nitrosaminy). Vlivem narušení žaludeční sliznice bakterií Helicobacter pylori může dojít k přetvoření sliznice s obsahem nádorových buněk.

Diagnostika: krevní testy, gastroskopie. Během endoskopického vyšetření žaludku se provede odběr vzorku tkáně na histologické vyšetření (biopsie). Počítačová tomografie (CT) - touto zobrazovací metodou lze zjistit změny v měkkých tkáních.

Prognóza: je závislá na stádiu onemocnění a časnosti podchycení.

Léčba: chemoterapie, operační zákrok - resekce (odstranění) části žaludku, radioterapie

Rizika: metastázy do přilehlých orgánů - jater, sleziny, duodena, plic, kostí a lymfatických uzlin.

Prevence: výzkumy na populaci v Koreji ukazují, že konzumace česneku, hub, jarní cibule, sojových bobů a ovoce, snižují pravděpodobnost vzniku karcinomu žaludku.

Autor: Zuzana Pitříková

Žaludek - anatomie, funkce a onemocnění. Žaludek je důležitý orgán trávící soustavy. Jaká onemocnění mohou žaludek postihnout? Pálení žáhy, překyselení žaludku
Zdravá výživa