Antifosfolipidový syndrom - autoimunitní onemocnění, které může zkomplikovat těhotenství

Příčiny

APS je autoimunitní onemocnění a hyperkoagulační stav neboli trombofilie. Trombofilie je stav, během něhož je zvýšené riziko vytvoření nevhodné či nadměrné krevní sraženiny, takzvaného trombu. Může postihnout každého, nejčastěji však trápí ženy v produktivním věku.

Pro APS je typická přítomnost a zvýšená hladina antifosfolipidových protilátek (APA), takzvaných autoprotilátek. Právě tyto protilátky způsobují získaný hyperkoagulační stav. Není však dosud příliš probádané jak. Mezi základní autoprotilátky u APS patří lupus antikoagulans (LA), antikardiolipinové protilátky (aCLA) a protilátky proti beta2glykoproteinu 1 (β2-GP1). Tyto látky jsou zodpovědné za zvýšené riziko opakovaného či dlouhodobého krevního srážení v žilách i tepnách.

Přítomnost těchto protilátek u zdravých lidí je výjimečná. Dlouhodobě se vyskytují v méně než dvou procentech populace, které nemusí vykazovat žádné příznaky. Kromě lidí postižených APS se stejné protilátky nachází i u pacientů trpících jinými autoimunitními nemocemi, například systémovým lupusem.

Příznaky

Klinickými projevy výše zmíněného stavu jsou nejčastěji žilní trombóza a komplikace v těhotenství včetně spontánních potratů. Dalším z častých příznaků je ischemická cévní mozková příhoda. V podstatě záleží na tom, kde vznikne a kam až se zanese krevní sraženina. Pokud se dostane do životně důležitých orgánů, jakými jsou srdce, plíce, mozek či ledviny, hrozí nemocnému řada chorob jako plicní embolie nebo infarkt myokardu či infarkt ledviny. Příznaky se tak u každého liší. U těhotných žen to může být potrat, předčasný porod či preeklampsie. Nejvzácnější a nejzávažnější formou je katastrofický APS, ke kterému dochází u méně jak jednoho procenta nemocných APS. Tato forma se projevuje rozsáhlým trombotickým postižením více důležitých vnitřních orgánů současně.

Vyšetření

Aby mohl být APS diagnostikován, musí být prokázán alespoň jeden klinický a alespoň jeden laboratorní projev této choroby. Už jsme zmiňovali, že mezi klinické projevy patří problémy v těhotenství a žilní trombózy. Jako laboratorní projev se počítá dva a vícekrát pozitivní vyšetření na přítomnost jedné ze tří základních protilátek (La, aCLA, β2-GP1) v období minimálně dvanácti týdnů. Zároveň může pacienta čekat ještě krevní obraz, test ke zhodnocení krevního srážení (APPT). Případně i zobrazovací metody, jimiž se potvrdí trombóza a mezi něž patří ultrazvuk, CT, MR nebo echokardiografie.

Léčba

Antifosfolipidový syndrom jako takový se úplně vyléčit zatím nedá. Lékaři se snaží zmírnit či potlačit jeho důsledky, a tak se léčba dá rozdělit do dvou skupin: léčba a prevence trombotických nálezů a léčba a prevence komplikací v těhotenství. U pacientů, kteří trpí trombózami, se používají antikoagulační léky. Jejich cílem je snížit riziko vytvoření sraženiny, případně rozpustit už vzniklý tromb a tím minimalizovat poškození orgánů. Doktoři často předepisují warfarin či heparin, přičemž léčba je dlouhodobá a může být i doživotní. Důvodem je vysoká návratnost trombóz. V případě žilních trombóz se užívá v malém množství kyseliny acetylosalicilové.

Lidé, u nichž byla zjištěna přítomnost antisfosfolipidových protilátek (APA), ale kteří zároveň neprodělali ani trombotické potíže či potrat, se zpravidla nijak neléčí. Přítomnost APA se totiž nemusí nijak projevit, a tak se u těchto lidí často APS ani nediagnostikuje.

APS a těhotenství

Těhotné ženy s prokázaným APS musí o svém stavu informovat svého lékaře a gynekologa, aby se mohla co nejdříve zahájit vhodná léčba. Jinak hrozí vážné komplikace, včetně potratu. U nastávajících maminek se nepředepisuje warfarin, pouze nízkomolekulární heparin v kombinaci s nízkými dávkami kyseliny acetylosalicylové. Tato kombinace je prevencí ztráty plodu. V šestinedělí už lze předepsat i warfarin. Včasná diagnostika APS je pro budoucí matky důležitá, neboť se správnou léčbou lze dojít k úspěšnému porodu i vývoji dítěte. Neméně důležitá je před i poporodní péče zahrnující monitorování a kvalitní tým porodníků, revmatologů a hematologů.

Závěr

Antifosfolipidový syndrom neboli APS je vzácným autoimunním onemocněním, které postihuje častěji ženy než muže, a to především ženy v produktivním věku. K jeho diagnóze musí být přítomný alespoň jeden klinický a alespoň jeden laboratorní projev. Nejčastějšími klinickými projevy jsou (opakované) trombózy, u těhotných žen potraty. Laboratorně se projevuje přítomností a zvýšenou hladinou jedné či více antifosfolipidových protilátek (APA). Úplně vyléčit se APS nedá, léčba samotná se vztahuje k trombotickým příhodám a/nebo komplikacím v těhotenství. Správně nasazené léky jsou pro pacienty zásadní.

Nejvážnější formou onemocnění je takzvaný katastrofický antifosfolipidový syndrom, při němž dochází k trombotickým postižením více důležitých orgánů současně. Nejčastěji to bývá srdce, plíce a ledviny. Tato forma postihuje méně než jedno procento nemocných s APS, je však život ohrožující.

Autor: lan

Antifosfolipidový syndrom - autoimunitní onemocnění, které může zkomplikovat těhotenství. APS neboli antifosfolipidový syndrom je onemocnění, které se projevuje trombofilií
Zdravá výživa