Hluboká žilní trombóza: příčiny, komplikace, léčba

Hluboká žilní trombóza

Toto onemocnění označuje stav, při kterém dojde k ucpání žil krevní sraženinou neboli trombem. Zpravidla se to stává v žilním systému dolních končetin, nejčastější v bércových žílách. Postihnout však může také pánev, hruď či břišní dutinu. Ročně onemocnění v Česku flebotrombózou přibližně 20 tisíc pacientů, z toho rizikovou skupinu tvoří především senioři a těhotné ženy. Obzvlášť těžkou komplikací je plicní embolie, k níž může hluboká žilní trombóza vést (je jednou z nejčastějších příčin).

Predispozice vzniku

Podobně jako u ostatních onemocnění, i u HŽT dělíme příčiny jejího vzniku na vrozené a získané. V současnosti se má za to, že za vznikem stojí mix obou faktorů, vrozených i získaných, stejně jako vnitřních i zevních. Predispozice můžeme rozdělit do tří základních skupin:

1. věk - nad 45 let, nad 75 let je zvlášť rizikový, kouření, dehydratace

2. zevní faktory - operace, hospitalizace, imobilizace, šestinedělí, těhotenství, trauma, hormonální antikoncepce a chemo či radioterapie

3. vnitřní faktory - nádory, obezita, zánětlivá onemocnění, získané i vrozené poruchy koagulace, chronické plicní a srdeční selhání, centrální žilní katetr

Příznaky

Poněvadž nejčastěji bývají postiženy dolní končetiny, jedním z hlavních a nejznatelnějších příznaků je otok a bolest nohy, především při ohnutí chodidla v kotníku směrem k bérci. Dále může nemocný cítit napínání v lýtku a všimnout si lividního (namodralého) zbarvení, stejně tak zvýšené náplně povrchových žil. Občas se změní i teplota postiženého místa. U některých pacientů se však může hluboká žilní trombóza vyskytnou bez jakýchkoli příznaků, a to zejména u rizikových skupin, kterými jsou senioři a dlouhodobě hospitalizovaní.

Vyšetření

Pokud u sebe pozorujete výše popsané příznaky, měli byste se neprodleně vydat za svým praktickým lékařem. Ten se vás nejprve zeptá na příznaky, které u sebe pozorujete, a také na rodinnou anamnézu. Následovat bude samotné vyšetření. V současnosti se používá kombinace klinického vyšetření, sonografie a zjištění hladiny takzvaných D-dimerů (fragmentů bílkovin vznikajících při rozpouštění krevní sraženiny).

Sonografie neboli ultrazvukové vyšetření je první volbou, pokud však nelze z nějakých důvodů provést, nahrazuje se CT nebo flebografií. Jestliže však nejsou lékaři s to diagnostikovat HŽT ani po D-dimerech a sonu, přistupují k venografii. Při ní vám lékař do postižené končetiny vstříkne kontrastní látku, jež bude vidět na rentgenovém snímku. Pokud se však na rentgenu zobrazí její „přerušení“ (pochopitelně s jinou barvou), jde s nejvyšší pravděpodobnostní o sraženinu.

Léčba

Léčba flebotrombózy se zakládá na antikoagulační (protisrážlivé) terapii, kompresi postižené končetiny, případně intervenčním zásahem. Jejich cílem je především zabránit šíření vzniklého onemocnění, dále také zabránit plicní embolii a usnadnit rozpouštění existujících trombů.

Antikoagulační terapie a komprese

Antikoagulační terapie nerozpouští trombózu, ale snižuje krevní srážlivost. Nejčastěji se používají dva druhy léčiv; heparin a warfarin, přičemž první předchází druhému. Injekce heparinu se zavádí přibližně týden, poté je pacient odkázán na tablety warfarinu. Délka trvání se různí. Může být v rozmezí 6 až 12 měsíců, ale také let či doživotně.

Komprese se provádí v podobě kompresních punčoch, jež slouží jako prevence bolesti a otoku. Rovněž brání vzniku vředů a post-trombotického syndromu. Punčochy si nekoupíte jen tak v obchodě, musí vám je předepsat lékař. Nosit byste je měli každý den po dobu alespoň dvou let. Odkládají se pouze na noc. Jejich nošení doplňte také vhodným cvičením a zvedáním nohou při odpočinku vsedě.

Trombolýza

Trombolýza ve spojitosti s kaválními filtry patří mezi intervenční metody. Hodí se pouze pro pacienty s nízkým rizikem krvácení, u nichž lékař vyloučí nádorové onemocnění. Proto je vhodná spíše pro mladší pacienty, jimž hrozí vznik masivní plicní embolie. Při tomto typu léčby se implantuje takzvaný kavální filtr, malý košíček, který lékař umístí do dolní duté žíly a jehož úkolem je zachytávat fragmenty trombu. Tím jim zabrání dostat se k srdci či plicím.

Komplikace hluboké žilní trombózy

Plicní embolie

Plicní embolie v našem článku zazněla již několikrát. Nyní si konečně vysvětlíme, co to vlastně je a proč je s HŽT spojována. Při plicní embolii se krevní sraženina přesouvá po směru krevního toku přes srdce až do oblasti plicního řečiště. Tento život ohrožující stav postihuje přibližně 1 z 10 pacientů trpících hlubokou žilní trombózou. Smrtnost je však spíše výjimečná, týká se 5 obyvatel ze 100 000. K příznakům embolie patří dušnost, bolest na hrudi, kašel a zrychlený tep. Je-li však sraženina malá, může být embolie stejně jako trombóza i bezpříznaková.

Post-trombotický syndrom

U nevelké částí pacientů trpících trombózou se může vyskytnou i takzvaný post-trombotický syndrom, u něhož dochází k chronické žilní nedomykavosti. Projevuje se bolestí a otokem lýtka, vyrážkou či bércovým vředem. Riziko vzniku syndromu se zvyšuje při obezitě. Prevencí je nošení kompresních punčoch a cvičení.

Autor: lan

Hluboká žilní trombóza neboli flebotromóza je nemoc, která postihuje dospělé jedince ve věku nad 45 let. Při hluboké žilní trombóze dochází k ucpání žil krevní sraženinou.
Zdravá výživa