Sisu - objevte v sobě sílu, která je typická pro nejšťastnější národ na světě
5 rad pro znovunalezení radosti v každodenním životě
30 zvyků, které bychom si měli co nejdříve osvojit
16 inspirativních citátů z knihy "Den, kdy jsem se naučil žít"
Cesta ke spokojenému životu? Celoživotní vzdělávání
Novoroční předsevzetí vám nefungují? Zkuste novoroční experimenty
52 ranních rituálů, díky kterým budete šťastnější a úspěšnější
Deník, bullet journal a scrapbook. Podpořte svou duševní pohodu kreativitou
5 rad pro znovunalezení radosti v každodenním životě
30 zvyků, které bychom si měli co nejdříve osvojit
16 inspirativních citátů z knihy "Den, kdy jsem se naučil žít"
Cesta ke spokojenému životu? Celoživotní vzdělávání
Novoroční předsevzetí vám nefungují? Zkuste novoroční experimenty
52 ranních rituálů, díky kterým budete šťastnější a úspěšnější
Deník, bullet journal a scrapbook. Podpořte svou duševní pohodu kreativitou
Sisu - objevte v sobě sílu, která je typická pro nejšťastnější národ na světě
Nejšťastnější zemí na světě se letos již popáte za sebou stalo Finsko. Kromě toho, že severská země dokáže svým obyvatelům poskytnout dostatek osobní svobody a sociálního zabezpečení, existuje ještě jeden důvod, proč jsou Finové nejšťastnějším národem světa - sisu.
Pojem sisu se nedá přesně přeložit. Dá se říct, že je to způsob, kterým Finové přistupují k životu. Prastarý finský pojem vyjadřuje duševní a fyzickou odolnost a houževnatost. Je to schopnost snášet značný stres a podnikat další kroky, i když je šance na úspěch nulová. Jednotlivé prvky tohoto životního stylu poskytují skvělý základ pro snazší, zdravější, udržitelnější a vyváženější život, který je v těsném sepětí s přírodou.
"Sisu dává vzniknout něčemu, čemu říkám odhodlané rozpoložení. Je to statečný postoj, který ovlivňuje náš přístup k různým výzvám. Sisu je způsob života, při němž aktivně měníme překážky, které se nám objeví v cestě, v příležitosti," popsala filozofii odbornice na sisu Emilia Lahti.
V dnešním článku se podíváme na tak, jak můžete i vy začlenit sisu do svého života a stát se tak o trošku šťastnějšími. A možná nejen o trošku...
Používání studené vody ze zdravotních a rekreačních důvodů má v mnoha částech světa dlouhou tradici. Zimnímu plavání holdují i lidé v Rusku, Číně a dalších severských zemích. A není divu. Podle mnoha studií zimní plavání zmírňuje stres, protože chlad uvolňuje stresové hormony. Pravidelný pobyt v ledové vodě samozřejmě zlepšuje toleranci vůči ní a chladu obecně. Tělo se otuží proti chladu a zlepší se i jeho imunita. Zimní plavání má také vliv i na antioxidační systém, což tělu pomáhá lépe snášet různé vnější tlaky. Pokud plavání ve studené vodě provozujete dlouho a pravidelně, velmi pravděpodobně se vám sníží i krevní tlak.
Zimní plavání navíc podporuje krevní oběh a spaluje kalorie. Odborníci i laici identifikovali příznivý účinek, který má plavání v ledové vodě na depresi. Výzkumná zpráva z roku 2008, kterou napsal profesor Nikolai Shevchuk, tehdy výzkumník a molekulární biolog na Virginia Commonwealth University School of Medicine, zkoumá hypotézu, že deprese může být zapříčiněná konvergencí dvou faktorů.
Za prvé, životního stylu, v němž chybí určité fyziologické stresory, s nimiž se primáti setkávali po miliony let evoluce, jako jsou prudké změny tělesné teploty (například koupel v ledové vodě), a tento nedostatek "termálního cvičení" může způsobovat nedostatečné fungování mozku.
Za druhé, genetické predispozice, díky níž jsou někteří jedinci zasaženi výše popsaným stavem vážněji než jiní. "Vystavení chladu, jak známo, aktivuje sympatický nervový systém, zvyšuje v krvi hladinu beta-endorfinu a noradrenalinu a také zvyšuje synaptické uvolňování noradrenalinu v mozku. Navíc, vzhledem k velké hustotě receptorů chladu v pokožce, studená sprcha obvykle vysílá obrovské množství elektrických impulzů z periferních nervových zakončení do mozku a výsledkem může být antidepresivní účinek," píše se v Shevchukově abstraktu.
Plavání je ve Finsku národním koníčkem. Podle nedávného výzkumu Federace finských učitelů a záchranářů umí v této zemi plavat 72 % dětí do 12 let. Výsledky posledního průzkumu, provedeného v roce 2010 Asociací venkovních sportů, zjistily, že 150 tisíc Finů aktivně plave během zimy, zatímco 500 tisíc je příležitostnými zimními plavci. To není na zemi, která má něco málo přes 5,5 milionů lidí vůbec špatná statistika.
S otužování může začít každý zdravý člověk na základě doporučení lékaře po zdravotní prohlídce. Zimnímu plavání se může věnovat každý zdravý člověk starší 17 let. Ideální je začít do 40 let. Po čtyřicítce je možné začít jen se souhlasem lékaře.
Podle Finské saunovací společnosti patří mezi přínosy pravidelného saunování blahodárný a uvolňující vliv na namožené svaly, uvolnění napětí a duševní i tělesné únavy, podpora krevního oběhu, snížení krevního tlaku, hlubší a klidnější spánek, zvýšená odolnost proti onemocnění, čistší a zdravější pokožka a odstranění toxinů a nečistot z těla. Studie z roku 2016 prováděná Ústavem veřejného zdraví a klinické výživy na Východofinské univerzitě zjistila, že středně časté až časté saunování bývá spojováno s nižším rizikem onemocnění Alzheimerovou chorobou a demencí.
Jiným báječným aspektem finského saunování je rovnost, která v ní vládne. Jelikož jsou všichni nazí, tak se jedná takříkajíc o hru bez výhod. Ve veřejných i soukromých saunách, kterých je země plná, si lidé spolu povídají, aniž by nezbytně museli vědět, jak se jmenují, co dělají a jiné osobní detaily. Nezáleží na tom zda člověk vedle vás vlastní ladu nebo BMW. Boháči i chudí tu sedni pěkně pospolu na dřevěných lavicích a baví se o životě. Nezáleží ani na postavení. V sauně jsou si všichni rovni a mohou se spolu svobodně bavit. Sauna je skvělým podpůrným nástrojem pro socializaci. V dnešní době, kdy je spousta lidí přilepena očima k mobilnímu zřízení, je to také přirozená zóna digitálního detoxu.
Další výhodou sauny je podle spisovatelky Katji Pantzar, která si umění sisu vyzkoušela na vlastní kůži a popsala jej ve stejnojmenné knize, to, že děti od útlého věku ve společných sprchách vidí nahé lidi každého věku. "Děti proto již od mala vědí, že kluci a holky mají některé části těla rozdílné a že na tom vůbec nic není. Jsem přesvědčena, že děti se tak naučí být mnohem srovnanější se svými těly, protože je nikdo nenutí, aby se za ně styděly nebo je skrývaly. Také to znamená, že se setkávají s různými typy těl a poznají, že ta jsou normální, nikoliv ta vypracovaná, dokonalá "těla" na počítačově upravených fotografiích, které vídáme v časopisech nebo sociálních médiích," je přesvědčena Pantzarová.
Mnoho generací Finů žije ve velmi těsném sepětí s přírodou. Podle zprávy Finského institutu přírodních zdrojů většina Finů odpočívá aktivně v přírodě 2-3 krát týdně. Mezi jejich aktivity patří chůze, plavání v přírodě, pobyt na chatě, sběr bobulí a hub, jízda na kole, pozorování přírody, veslování, běžkování, opalování se na pláži, pikniky a sbírání dřeva pro domácí potřebu.
"Teď už můžeme s určitostí prohlásit, že příroda napomáhá předcházení určitých chorob a potlačuje symptomy mírné deprese, únavy a vyhoření. Lidé v lese relaxují a je to účinný způsob, jak si odpočinout od chronického stresu spojeného s mnoha takzvanými nemocemi životního stylu, které dnes převažují, například diabetem druhého typu," vysvětlila v knize Sisu od Katji Pantzarové Liisa Tyrvainenová, profesorka Finského institutu přírodních zdrojů Luke, která celou svou kariéru zasvětila zkoumání spojitosti mezi celkovým pocitem pohody, přírodou a odpočinkem v ní.
Velkým problémem, se kterým se moderní společnost potýká, je hluk, který má vliv na nevědomí a může nás dráždit. Takové rušení v našem okolí vyvolává stres. "V mnoha městech, zejména v těch velkých, má hluk negativní dopad na nervový systém. Hluk a znečištění ovzduší patří v Evropě a Severní Americe mezi největší zdravotní rizika, a v Číně je to opravdu obrovský problém," říká Tyrvainenová. I patnáctiminutová procházka v zeleni, například v parku nebo lese, dělá pro tělo i ducha zázraky. V přírodě je dobré vypnout mobilní zařízení a zaměřit se na své okolí, například na barvy listů, květů nebo na život zvířat, ptáků a hmyzu.
Když vám začnou být kalhoty těsné v pase, omezte bonbony a sladkosti, zvyšte příjem ovoce a zeleniny a postarejte se o to, abyste měli dostatek pohybu. Toto poselství je očividně v nápadném kontrastu s chytlavými titulky, které často vídáváme v našich médiích. Je jich celá škála. "Čtyři tajemství hubnutí", Dieta celebrit, drží ji všichni", "Proč byste měli přestat jíst banány" nebo "Pět potravin, kterým je třeba se vyhýbat". Tohle musí mást každého, kdo se v tom snaží aspoň trošku vyznat.
Severská strava je v kostce rozumný přístup ke stravování, který spočívá v časté konzumaci bobulovin, zeleniny a tučných ryb. Doporučuje omezit červené maso a svačit bobuloviny bohaté na antioxidanty (přírodní složky rostlin, které brání vzniku rakoviny, srdečních onemocnění, mozkové příhody a jiných onemocnění souvisejících s životním stylem) a upřednostňovat žitný chléb, který obsahuje nejméně třikrát více vlákniny než bílý a je bohatý na vitamín B, železo, hořčík, zinek a antioxidanty.
Brambory a kořenová zelenina, jsou rovněž bohatými zdroji vlákniny, hořčíku a draslíku. Doporučuje se též konzumovat oleje s nízkým obsahem nasycených kyselin, jako je kvalitní řepkový nebo panenský olivový olej. Základem je jíst pravidelně vyváženou stravu, složenou ze zdravých a kvalitních potravin. Díky tomu se sníží bažení po méně zdravém jídle. Hamburger, hranolky a dortíky si dejte jen občas.
Mnozí Finové mají v oblasti stravování dva dobré návyky - jedí vydatnou snídani a kvalitní oběd. Kvalita má přednost před kvantitou. Finové dávají přednost potravinám, které si sami nasbírají v lese nebo vypěstují na zahrádce. Jsou vášniví sběratelé lesních plodů a zahradníci. Sezonní potraviny mají rovněž přednost před nesezonními. Finský talířový model doporučuje rozdělit prostor na talíři na tři části zeleninu (salát, čerstvá nebo dušená zeleniny, dále sacharidy (rýže, brambory, těstoviny nebo obilniny) a konečně proteiny (ryby, drůbež, maso, ořechy, semena). Dalším klíčovým prvkem zdravého stravování je čistá voda.
Také kreativní svépomocné dovednosti, jako třeba vyrobit mamince k Svátku matek prstýnek ze starého knoflíku a malých kovových kroužků, podporují recyklační způsob myšlení a vytvářejí nastavení mysli, které nejprve prozkoumá způsoby, jak využít použité předměty, než aby se vyhodily a vy jste běželi koupit nový dárek. Děti jsou od narození učeny trávit čas venku. Nestrukturovaná hra dětí venku za každého počasí je pravidlem, které se ve Finsku neporušuje. Je podporováno sepětí s přírodou, ve které se dá báječně učit o ochraně hmyzu, zvířat, rostlinách, stromech a květinách.
Dětem je dovoleno šplhat, skákat a běhat venku. A vůbec nevadí, že lije jako z konve nebo mrzne jako když praští. Podle Finů neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Místo kupování hotových hraček a různých her Finové nechávají děti vyrábět vlastní hračky, což pomáhá rozvinout řadu dovedností, tvořivost a počítání. Dětem jsou vytvářená podpůrná prostředí, kde se nikdo nevzdává, když něco nefunguje hned. Některé z největších životních radostí vznikají z překonávání překážek, ne ze snadných řešení. Finský přístup je v mnohem podobný alternativnímu výchovně-vzdělávacímu programu Montessori.
Jen málokdo z nich si stěžuje na počasí. Mnozí si ukládají suché oblečení na převlečení do brašny na kolo nebo batohu a ve skřínce v práci mají ručník a toaletní potřeby, aby se před začátkem pracovního dne mohli opláchnout a převléknout. Snad všichni mají vhodné vybavení na jízdu na kole (nebo na lyžování či chůzi) do práce.
"Moje nová severská definice luxusu znamená, že nemusím mít auto a jsem tak osvobozena od nákladů spojených s údržbou, palivem, pojištěním a parkováním. Na severu a v mnoha dalších evropských zemích se jedná o poměrně běžný přístup, ale pro člověka jako já, který vyrůstal v autocentrické kultuře, to představuje velký posun v myšlení," říká Pantzarová.
V časopise Scenario, vydaném Kodaňským ústavem pro studia budoucnosti před několika lety, bylo kolo popsáno jako dopravní prostředek budoucnosti. "Kolo se báječně hodí do budoucího světa, pro který jsou charakteristické klimatické změny, nedostatek paliv, epidemie obezity a stále rostoucí populace, zejména ve městech. Je to jednoduchý dopravní prostředek, který se snadno sestavuje a opravuje, neznečišťuje prostředí a v husté městské zástavbě nezabírá příliš místa. Navíc je nezávisle na fosilních a jaderných energetických zdrojích a poskytuje lidem, kteří se příliš málo pohybují a příliš mnoho jedí, možnost pohybu. Konečně je kolo velmi vhodné na převážení malého množství zboží na krátké vzdálenosti," píše dánský futurista Klaus Mogensen.
Finská metropole má ambiciózní plán zbavit centrum města do roku 2025 téměř všech aut prostřednictvím iniciativy pro zvýšení mobility, která má integrovat všechny podoby sdílené veřejné dopravy do jediné sítě. Umožnění jízdy na kole a chůze hraje v tomto plánu významnou roli.
Podle zprávy Města Helsinky z roku 2013 o prospěšnosti a nákladech jízdy na kole se ukázalo, že roční investice 20 milionů eur by měla poměr nákladů a prospěšnosti 1:8, tedy že investice jednoho eura by vyprodukovala prospěšný efekt v hodnotě osmi eur. "Je dokázáno, že jízda na kole prospívá zdraví. Jízda na kole snižuje například riziko onemocnění kardiovaskulárními chorobami a depresí. Když lidi přimějeme, aby byli aktivnější a víc šlapali na kole, než řídili nebo jezdili autobusem, ušetříme hodně na nákladech na zdravotní péči. Víme také, že mozková činnost je při pohybu intenzivnější," vysvětlil Niklas Aalto-Setälä, který je městským koordinátorem jízdy na kole.
Druhý pojem, který většina Finů zná a uplatňuje, je náhodné cvičení, které se provádí několikrát týdně, někdy i denně. Je to fyzická aktivita, která vlastně cvičení není, například úklid, jízda na kole, chůze do práce, odklízení sněhu, hrabání listí, štípání dřeva, hraní s dítětem nebo chůze do schodů - to všechno je považováno za vhodná náhodná cvičení.
Podle institutu UKK je náhodné cvičení velmi prospěšné, omezuje například riziko vzniku onemocnění koronárních tepen, kardiovaskulárních chorob a diabetu druhého typu, zpomaluje rozvoj osteoporózy a zmírňuje symptomy deprese a úzkosti. Pohyb je zkrátka lék a sezení je něco jako dříve kouření. Když Finy něco bolí, mnozí z nich to nejprve zkusí rozhýbat. Až teprve tak přijde na řadu masáž, akupunktura nebo fyzioterapie. Léky jsou až poslední volbou.
Skoro každý, kdo vyrůstal ve Finsku, se v dětství věnoval sportu. Mnozí Finové se snaží využít každou příležitost k pohybu, byť jen třeba nakrátko. Každý pohyb se totiž počítá. Místo jízdy autem využívají kolo nebo chůzi. Místo zahradníků se o své chaty a pozemky starají sami. Ve volné chvilce se neváhají protáhnout nebo udělat pohyb navíc. Pracovní schůzky si mnozí plánují místo v sedě při procházce. Když na ně přijde splín, zaplavou si v ledovém moři a pak si pokecají v sauně.
Lidé ve Finsku obvykle žijí v relativně malých bytech a domech, takže nemít velké množství věcí je nutnost. Když se ale dozvíte více o designovém dědictví této země, pochopíte, že jde mnohem víc než o severský minimalismus - myšlenku, že méně je více, než o pouhou estetiku stylu zbaveného zbytečností. Ideologie finského designu v jádru představuje etiku obnovitelnosti. Když investujete do kvalitní stoličky, vázy nebo skleničky, nemusíte si pak pořád kupovat nové. Jedno finské rčení praví: "Chudý člověk si nemůže dovolit nakupovat levně."
Finský design ztělesňuje myšlenku rovnosti a dostupnosti všem, která je v mnoha oblastech života ve Finsku nápadná. Designové věci si ve Finsku mohou dovolit ti nejchudší i ti nejbohatší. Designové myšlení se dotýká snad všech oblastí života ve Finsku, včetně živé secondhandové scény, která se zabývá řadou témat, od společenského ducha po nahraditelnou spotřebu a sdílené hospodářství.
Výborným příkladem tohoto fenoménu je například Den úklidu. Dvakrát ročně se parky, chodníky a dvorky ve vnitroblocích v celé zemi promění v ohromný veřejný bleší trh. Prodávají obyčejní lidé, kteří si ten den mohou zadarmo otevřít krámek a nabízet v něm své zboží, obnošení oblečení, doplňky kuchyňské vybavení, knihy, hračky a cokoliv dalšího. Tato oslava recyklace a pozitivního komunitního ducha se koná pravidelně v květnu a v srpnu. Co se nakupování týče, jsou Finové zkrátka uvážliví spotřebitelé. Než kupovat nové, raději koupí použité.
O tom, že méně je někdy více je i kniha Jamese Wallmana "Jak nás věci zahlcují: Více žít, méně mít". Předpovídač trendů Wallman v ní skvěle ilustruje několik klíčových pojmů, například že lidé mohou být skutečně šťastnější a zdravější, když přesunou pozornost od majetku k zážitkům a přestanou se zaměřovat na konzum. Hnutí, jako je bydlení v co nejmenších domech a dobrovolná prostota, je založeno na myšlence, že mít méně věcí a žít skromnější může přinést spoustu výhod, například menší zadluženost, což zvyšuje pocit pohody, zbavuje stresu a poskytuje víc volného času.
Jak tedy začít s vytvářením jednoduššího a udržitelnějšího životního stylu? Zamyslete se nad tím, co používáte - kde tahle věc skončí, až ji nebudete potřebovat? Můžete ji darovat nebo prodat dál? Je pro vás přijatelné kupovat věci z druhé ruky? Investujte do několik opravdu kvalitních předmětů, které vydrží déle než mnohé nekvalitní, jež pravděpodobně brzy skončí v odpadu. Napojte se na sisu a snažte se vytvořit udržitelnější životní styl všude, kde to jde. Pomůžete sobě, společnosti i přírodě.
Autor: Jana Divinová
"Sisu dává vzniknout něčemu, čemu říkám odhodlané rozpoložení. Je to statečný postoj, který ovlivňuje náš přístup k různým výzvám. Sisu je způsob života, při němž aktivně měníme překážky, které se nám objeví v cestě, v příležitosti," popsala filozofii odbornice na sisu Emilia Lahti.
V dnešním článku se podíváme na tak, jak můžete i vy začlenit sisu do svého života a stát se tak o trošku šťastnějšími. A možná nejen o trošku...
1. Ledová voda
Pro ty, kdo to nevyzkoušeli, to zní jako naprostá šílenost. Překonat nepohodlí a koupat se v zimě v ledových řekách a jezerech se totiž chce jen málokomu. Pro Finy je to ale běžná součást života. Nikoho neudiví, když uprostřed prosincové noci uvidí běžet skupinku lidí v županech a žabkách, směřující k nejbližšímu molu, kde jeden po druhém naskáčou do ledového moře.Používání studené vody ze zdravotních a rekreačních důvodů má v mnoha částech světa dlouhou tradici. Zimnímu plavání holdují i lidé v Rusku, Číně a dalších severských zemích. A není divu. Podle mnoha studií zimní plavání zmírňuje stres, protože chlad uvolňuje stresové hormony. Pravidelný pobyt v ledové vodě samozřejmě zlepšuje toleranci vůči ní a chladu obecně. Tělo se otuží proti chladu a zlepší se i jeho imunita. Zimní plavání má také vliv i na antioxidační systém, což tělu pomáhá lépe snášet různé vnější tlaky. Pokud plavání ve studené vodě provozujete dlouho a pravidelně, velmi pravděpodobně se vám sníží i krevní tlak.
Zimní plavání navíc podporuje krevní oběh a spaluje kalorie. Odborníci i laici identifikovali příznivý účinek, který má plavání v ledové vodě na depresi. Výzkumná zpráva z roku 2008, kterou napsal profesor Nikolai Shevchuk, tehdy výzkumník a molekulární biolog na Virginia Commonwealth University School of Medicine, zkoumá hypotézu, že deprese může být zapříčiněná konvergencí dvou faktorů.
Za prvé, životního stylu, v němž chybí určité fyziologické stresory, s nimiž se primáti setkávali po miliony let evoluce, jako jsou prudké změny tělesné teploty (například koupel v ledové vodě), a tento nedostatek "termálního cvičení" může způsobovat nedostatečné fungování mozku.
Za druhé, genetické predispozice, díky níž jsou někteří jedinci zasaženi výše popsaným stavem vážněji než jiní. "Vystavení chladu, jak známo, aktivuje sympatický nervový systém, zvyšuje v krvi hladinu beta-endorfinu a noradrenalinu a také zvyšuje synaptické uvolňování noradrenalinu v mozku. Navíc, vzhledem k velké hustotě receptorů chladu v pokožce, studená sprcha obvykle vysílá obrovské množství elektrických impulzů z periferních nervových zakončení do mozku a výsledkem může být antidepresivní účinek," píše se v Shevchukově abstraktu.
Plavání je ve Finsku národním koníčkem. Podle nedávného výzkumu Federace finských učitelů a záchranářů umí v této zemi plavat 72 % dětí do 12 let. Výsledky posledního průzkumu, provedeného v roce 2010 Asociací venkovních sportů, zjistily, že 150 tisíc Finů aktivně plave během zimy, zatímco 500 tisíc je příležitostnými zimními plavci. To není na zemi, která má něco málo přes 5,5 milionů lidí vůbec špatná statistika.
S otužování může začít každý zdravý člověk na základě doporučení lékaře po zdravotní prohlídce. Zimnímu plavání se může věnovat každý zdravý člověk starší 17 let. Ideální je začít do 40 let. Po čtyřicítce je možné začít jen se souhlasem lékaře.
Zimní plavání
2. Sauna
K zimnímu otužování a plavání ve Finsku neodmyslitelně patří i sauna. Slovo "sauna" je nejznámější z těch několika málo finských slov, která pronikla i do jiných jazyků. V dřívějších dobách byly sauny považovány za tak důležité, že bývaly často stavěny před každým rodinným domem. Kdysi to bývalo nejsterilnější místo na porození dítěte a na poslední cestu tu byli připravováni nebožtíci. Odhaduje se, že v zemi s 5,5 milionem obyvatel je zhruba 3,3 milionů saun, takže Finsko je vlastně zemí odborníků na saunování.Podle Finské saunovací společnosti patří mezi přínosy pravidelného saunování blahodárný a uvolňující vliv na namožené svaly, uvolnění napětí a duševní i tělesné únavy, podpora krevního oběhu, snížení krevního tlaku, hlubší a klidnější spánek, zvýšená odolnost proti onemocnění, čistší a zdravější pokožka a odstranění toxinů a nečistot z těla. Studie z roku 2016 prováděná Ústavem veřejného zdraví a klinické výživy na Východofinské univerzitě zjistila, že středně časté až časté saunování bývá spojováno s nižším rizikem onemocnění Alzheimerovou chorobou a demencí.
Jiným báječným aspektem finského saunování je rovnost, která v ní vládne. Jelikož jsou všichni nazí, tak se jedná takříkajíc o hru bez výhod. Ve veřejných i soukromých saunách, kterých je země plná, si lidé spolu povídají, aniž by nezbytně museli vědět, jak se jmenují, co dělají a jiné osobní detaily. Nezáleží na tom zda člověk vedle vás vlastní ladu nebo BMW. Boháči i chudí tu sedni pěkně pospolu na dřevěných lavicích a baví se o životě. Nezáleží ani na postavení. V sauně jsou si všichni rovni a mohou se spolu svobodně bavit. Sauna je skvělým podpůrným nástrojem pro socializaci. V dnešní době, kdy je spousta lidí přilepena očima k mobilnímu zřízení, je to také přirozená zóna digitálního detoxu.
Další výhodou sauny je podle spisovatelky Katji Pantzar, která si umění sisu vyzkoušela na vlastní kůži a popsala jej ve stejnojmenné knize, to, že děti od útlého věku ve společných sprchách vidí nahé lidi každého věku. "Děti proto již od mala vědí, že kluci a holky mají některé části těla rozdílné a že na tom vůbec nic není. Jsem přesvědčena, že děti se tak naučí být mnohem srovnanější se svými těly, protože je nikdo nenutí, aby se za ně styděly nebo je skrývaly. Také to znamená, že se setkávají s různými typy těl a poznají, že ta jsou normální, nikoliv ta vypracovaná, dokonalá "těla" na počítačově upravených fotografiích, které vídáme v časopisech nebo sociálních médiích," je přesvědčena Pantzarová.
Sauna
Pokyny pro saunování podle Finů:
- Před pobytem v sauně a po něm se vždy osprchujte
- Délka pobytu v sauně je jen na vás, žádné pravidlo neexistuje
- Hlavním cílem je uvolnění těla a mysli
- Nezapomeňte doplňovat tekutiny. Pijte vodu
- Pokud jde o dolévání vody naběračkou na rozpálené kameny v sauně, zdvořilost velí nejprve se zeptat ostatních, jestli jim to nevadí, a teprve poté vodu dolít
- Pokud se vám nechce vstupovat do sauny nazí, zabalte se do ručníku. nebo se můžete procvičit v saunovém sisu a sebepřijetí, pokusit se přijmout vlastní tělo, a přece jen tam nazí vstoupit
3. Spojení s přírodou
Typický Fin má zásobu outdorového oblečení do každého počasí. Pobyt v přírodě je totiž tamní alfou omega. Takzvaná Green Care, terapie lesem či terapie přírodou, využívá schopnost přírody poskytnout protijed na stres spojený s moderním způsobem života, zvýšit celkový pocit pohody a nabídnout velice potřebný digitální detox.Mnoho generací Finů žije ve velmi těsném sepětí s přírodou. Podle zprávy Finského institutu přírodních zdrojů většina Finů odpočívá aktivně v přírodě 2-3 krát týdně. Mezi jejich aktivity patří chůze, plavání v přírodě, pobyt na chatě, sběr bobulí a hub, jízda na kole, pozorování přírody, veslování, běžkování, opalování se na pláži, pikniky a sbírání dřeva pro domácí potřebu.
"Teď už můžeme s určitostí prohlásit, že příroda napomáhá předcházení určitých chorob a potlačuje symptomy mírné deprese, únavy a vyhoření. Lidé v lese relaxují a je to účinný způsob, jak si odpočinout od chronického stresu spojeného s mnoha takzvanými nemocemi životního stylu, které dnes převažují, například diabetem druhého typu," vysvětlila v knize Sisu od Katji Pantzarové Liisa Tyrvainenová, profesorka Finského institutu přírodních zdrojů Luke, která celou svou kariéru zasvětila zkoumání spojitosti mezi celkovým pocitem pohody, přírodou a odpočinkem v ní.
Velkým problémem, se kterým se moderní společnost potýká, je hluk, který má vliv na nevědomí a může nás dráždit. Takové rušení v našem okolí vyvolává stres. "V mnoha městech, zejména v těch velkých, má hluk negativní dopad na nervový systém. Hluk a znečištění ovzduší patří v Evropě a Severní Americe mezi největší zdravotní rizika, a v Číně je to opravdu obrovský problém," říká Tyrvainenová. I patnáctiminutová procházka v zeleni, například v parku nebo lese, dělá pro tělo i ducha zázraky. V přírodě je dobré vypnout mobilní zařízení a zaměřit se na své okolí, například na barvy listů, květů nebo na život zvířat, ptáků a hmyzu.
Příroda
4. Jednoduchá strava
"Když se nemůžu vejít do džínů, tak víc běhám, ale v jídle se neomezuji." Přibližně takto pragmatický postoj Finové zaujímají v oblasti stravování. Žádné brutální diety ani extrémní pusty, jen jednoduchý a rozumný přístup ke stravování.Když vám začnou být kalhoty těsné v pase, omezte bonbony a sladkosti, zvyšte příjem ovoce a zeleniny a postarejte se o to, abyste měli dostatek pohybu. Toto poselství je očividně v nápadném kontrastu s chytlavými titulky, které často vídáváme v našich médiích. Je jich celá škála. "Čtyři tajemství hubnutí", Dieta celebrit, drží ji všichni", "Proč byste měli přestat jíst banány" nebo "Pět potravin, kterým je třeba se vyhýbat". Tohle musí mást každého, kdo se v tom snaží aspoň trošku vyznat.
Severská strava je v kostce rozumný přístup ke stravování, který spočívá v časté konzumaci bobulovin, zeleniny a tučných ryb. Doporučuje omezit červené maso a svačit bobuloviny bohaté na antioxidanty (přírodní složky rostlin, které brání vzniku rakoviny, srdečních onemocnění, mozkové příhody a jiných onemocnění souvisejících s životním stylem) a upřednostňovat žitný chléb, který obsahuje nejméně třikrát více vlákniny než bílý a je bohatý na vitamín B, železo, hořčík, zinek a antioxidanty.
Brambory a kořenová zelenina, jsou rovněž bohatými zdroji vlákniny, hořčíku a draslíku. Doporučuje se též konzumovat oleje s nízkým obsahem nasycených kyselin, jako je kvalitní řepkový nebo panenský olivový olej. Základem je jíst pravidelně vyváženou stravu, složenou ze zdravých a kvalitních potravin. Díky tomu se sníží bažení po méně zdravém jídle. Hamburger, hranolky a dortíky si dejte jen občas.
Mnozí Finové mají v oblasti stravování dva dobré návyky - jedí vydatnou snídani a kvalitní oběd. Kvalita má přednost před kvantitou. Finové dávají přednost potravinám, které si sami nasbírají v lese nebo vypěstují na zahrádce. Jsou vášniví sběratelé lesních plodů a zahradníci. Sezonní potraviny mají rovněž přednost před nesezonními. Finský talířový model doporučuje rozdělit prostor na talíři na tři části zeleninu (salát, čerstvá nebo dušená zeleniny, dále sacharidy (rýže, brambory, těstoviny nebo obilniny) a konečně proteiny (ryby, drůbež, maso, ořechy, semena). Dalším klíčovým prvkem zdravého stravování je čistá voda.
Jednoduchá strava
5. Zdraví od samého začátku
Smysl pro praktické sisu je finským dětem vštěpován od malička. Postoj, že před problémem se neutíká a člověk se nevzdává, ať už jde o sestavení obtížné skládačky nebo vyřešení konfliktu s jiným dítětem rozhovorem, se tu pěstuji již od jeslí a školky. Smysl pro nezávislost a autonomii se tu podporuje od útlého věku, což může být tak jednoduché, jako odnést po dojedení použitý talíř a příbor na vozík se špinavým nádobím nebo si sám obléct kombinézu.Také kreativní svépomocné dovednosti, jako třeba vyrobit mamince k Svátku matek prstýnek ze starého knoflíku a malých kovových kroužků, podporují recyklační způsob myšlení a vytvářejí nastavení mysli, které nejprve prozkoumá způsoby, jak využít použité předměty, než aby se vyhodily a vy jste běželi koupit nový dárek. Děti jsou od narození učeny trávit čas venku. Nestrukturovaná hra dětí venku za každého počasí je pravidlem, které se ve Finsku neporušuje. Je podporováno sepětí s přírodou, ve které se dá báječně učit o ochraně hmyzu, zvířat, rostlinách, stromech a květinách.
Dětem je dovoleno šplhat, skákat a běhat venku. A vůbec nevadí, že lije jako z konve nebo mrzne jako když praští. Podle Finů neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Místo kupování hotových hraček a různých her Finové nechávají děti vyrábět vlastní hračky, což pomáhá rozvinout řadu dovedností, tvořivost a počítání. Dětem jsou vytvářená podpůrná prostředí, kde se nikdo nevzdává, když něco nefunguje hned. Některé z největších životních radostí vznikají z překonávání překážek, ne ze snadných řešení. Finský přístup je v mnohem podobný alternativnímu výchovně-vzdělávacímu programu Montessori.
Zdraví od samého začátku
6. Cyklistické sisu
Jízda na kole ve sněhu nebo po ledu? Žádný problém. Naopak, pro Finy velká radost. Podle celonárodních průzkumů je jízda na kole ve Finsku druhým nejoblíbenějším sportem, hned po chůzi. Finové jezdí nejen pro zábavu. Kolo využívají na cestu do práce, školy i školek. Až 30 % dětí do 12 let jezdí ve Finsku do školy na kole.Jen málokdo z nich si stěžuje na počasí. Mnozí si ukládají suché oblečení na převlečení do brašny na kolo nebo batohu a ve skřínce v práci mají ručník a toaletní potřeby, aby se před začátkem pracovního dne mohli opláchnout a převléknout. Snad všichni mají vhodné vybavení na jízdu na kole (nebo na lyžování či chůzi) do práce.
"Moje nová severská definice luxusu znamená, že nemusím mít auto a jsem tak osvobozena od nákladů spojených s údržbou, palivem, pojištěním a parkováním. Na severu a v mnoha dalších evropských zemích se jedná o poměrně běžný přístup, ale pro člověka jako já, který vyrůstal v autocentrické kultuře, to představuje velký posun v myšlení," říká Pantzarová.
V časopise Scenario, vydaném Kodaňským ústavem pro studia budoucnosti před několika lety, bylo kolo popsáno jako dopravní prostředek budoucnosti. "Kolo se báječně hodí do budoucího světa, pro který jsou charakteristické klimatické změny, nedostatek paliv, epidemie obezity a stále rostoucí populace, zejména ve městech. Je to jednoduchý dopravní prostředek, který se snadno sestavuje a opravuje, neznečišťuje prostředí a v husté městské zástavbě nezabírá příliš místa. Navíc je nezávisle na fosilních a jaderných energetických zdrojích a poskytuje lidem, kteří se příliš málo pohybují a příliš mnoho jedí, možnost pohybu. Konečně je kolo velmi vhodné na převážení malého množství zboží na krátké vzdálenosti," píše dánský futurista Klaus Mogensen.
Finská metropole má ambiciózní plán zbavit centrum města do roku 2025 téměř všech aut prostřednictvím iniciativy pro zvýšení mobility, která má integrovat všechny podoby sdílené veřejné dopravy do jediné sítě. Umožnění jízdy na kole a chůze hraje v tomto plánu významnou roli.
Podle zprávy Města Helsinky z roku 2013 o prospěšnosti a nákladech jízdy na kole se ukázalo, že roční investice 20 milionů eur by měla poměr nákladů a prospěšnosti 1:8, tedy že investice jednoho eura by vyprodukovala prospěšný efekt v hodnotě osmi eur. "Je dokázáno, že jízda na kole prospívá zdraví. Jízda na kole snižuje například riziko onemocnění kardiovaskulárními chorobami a depresí. Když lidi přimějeme, aby byli aktivnější a víc šlapali na kole, než řídili nebo jezdili autobusem, ušetříme hodně na nákladech na zdravotní péči. Víme také, že mozková činnost je při pohybu intenzivnější," vysvětlil Niklas Aalto-Setälä, který je městským koordinátorem jízdy na kole.
Cyklistika
7. Pohyb a náhodné cvičení
Pravidelná fyzická aktivita, třeba i něco tak jednoduchého jako krátká procházka několikrát týdně, chůze po schodech místo jízdy výtahem nebo pravidelné přestávky v práci, během kterých si zakroužíte pažemi nebo se protáhnete s rukama nad hlavou, může být prospěšná svalům, kostem i kloubům a zlepší krevní oběh, což je nezbytné při potlačování následků sedavého způsobu života. Obměny této myšlenky existují i v mnoha jiných kulturách a mají počátky už ve dávnověku. Ve Finsku jsou však s tímto pojmem obeznámeni všichni, je to jakási lidová moudrost. I krátký pohyb znamená velký rozdíl.Druhý pojem, který většina Finů zná a uplatňuje, je náhodné cvičení, které se provádí několikrát týdně, někdy i denně. Je to fyzická aktivita, která vlastně cvičení není, například úklid, jízda na kole, chůze do práce, odklízení sněhu, hrabání listí, štípání dřeva, hraní s dítětem nebo chůze do schodů - to všechno je považováno za vhodná náhodná cvičení.
Podle institutu UKK je náhodné cvičení velmi prospěšné, omezuje například riziko vzniku onemocnění koronárních tepen, kardiovaskulárních chorob a diabetu druhého typu, zpomaluje rozvoj osteoporózy a zmírňuje symptomy deprese a úzkosti. Pohyb je zkrátka lék a sezení je něco jako dříve kouření. Když Finy něco bolí, mnozí z nich to nejprve zkusí rozhýbat. Až teprve tak přijde na řadu masáž, akupunktura nebo fyzioterapie. Léky jsou až poslední volbou.
Skoro každý, kdo vyrůstal ve Finsku, se v dětství věnoval sportu. Mnozí Finové se snaží využít každou příležitost k pohybu, byť jen třeba nakrátko. Každý pohyb se totiž počítá. Místo jízdy autem využívají kolo nebo chůzi. Místo zahradníků se o své chaty a pozemky starají sami. Ve volné chvilce se neváhají protáhnout nebo udělat pohyb navíc. Pracovní schůzky si mnozí plánují místo v sedě při procházce. Když na ně přijde splín, zaplavou si v ledovém moři a pak si pokecají v sauně.
Pohyb
8. Severský minimalismus
V severních částech Evropy je okázalý materialismus a přehnané vystavování majetku na obdiv cosi, co lidé téměř odsuzují. Když náhodou vlastníte velký dům a luxusní auto, a ještě chatu na ostrůvku, tak je to v pořádku, ale není to nic, čím byste se měli vychloubat nebo na to neustále poukazovat. Stejně se to má se značkovým oblečením a doplňky.Lidé ve Finsku obvykle žijí v relativně malých bytech a domech, takže nemít velké množství věcí je nutnost. Když se ale dozvíte více o designovém dědictví této země, pochopíte, že jde mnohem víc než o severský minimalismus - myšlenku, že méně je více, než o pouhou estetiku stylu zbaveného zbytečností. Ideologie finského designu v jádru představuje etiku obnovitelnosti. Když investujete do kvalitní stoličky, vázy nebo skleničky, nemusíte si pak pořád kupovat nové. Jedno finské rčení praví: "Chudý člověk si nemůže dovolit nakupovat levně."
Finský design ztělesňuje myšlenku rovnosti a dostupnosti všem, která je v mnoha oblastech života ve Finsku nápadná. Designové věci si ve Finsku mohou dovolit ti nejchudší i ti nejbohatší. Designové myšlení se dotýká snad všech oblastí života ve Finsku, včetně živé secondhandové scény, která se zabývá řadou témat, od společenského ducha po nahraditelnou spotřebu a sdílené hospodářství.
Výborným příkladem tohoto fenoménu je například Den úklidu. Dvakrát ročně se parky, chodníky a dvorky ve vnitroblocích v celé zemi promění v ohromný veřejný bleší trh. Prodávají obyčejní lidé, kteří si ten den mohou zadarmo otevřít krámek a nabízet v něm své zboží, obnošení oblečení, doplňky kuchyňské vybavení, knihy, hračky a cokoliv dalšího. Tato oslava recyklace a pozitivního komunitního ducha se koná pravidelně v květnu a v srpnu. Co se nakupování týče, jsou Finové zkrátka uvážliví spotřebitelé. Než kupovat nové, raději koupí použité.
O tom, že méně je někdy více je i kniha Jamese Wallmana "Jak nás věci zahlcují: Více žít, méně mít". Předpovídač trendů Wallman v ní skvěle ilustruje několik klíčových pojmů, například že lidé mohou být skutečně šťastnější a zdravější, když přesunou pozornost od majetku k zážitkům a přestanou se zaměřovat na konzum. Hnutí, jako je bydlení v co nejmenších domech a dobrovolná prostota, je založeno na myšlence, že mít méně věcí a žít skromnější může přinést spoustu výhod, například menší zadluženost, což zvyšuje pocit pohody, zbavuje stresu a poskytuje víc volného času.
Minimalismus
Jak tedy začít s vytvářením jednoduššího a udržitelnějšího životního stylu? Zamyslete se nad tím, co používáte - kde tahle věc skončí, až ji nebudete potřebovat? Můžete ji darovat nebo prodat dál? Je pro vás přijatelné kupovat věci z druhé ruky? Investujte do několik opravdu kvalitních předmětů, které vydrží déle než mnohé nekvalitní, jež pravděpodobně brzy skončí v odpadu. Napojte se na sisu a snažte se vytvořit udržitelnější životní styl všude, kde to jde. Pomůžete sobě, společnosti i přírodě.
Autor: Jana Divinová
Sisu - životní filozofie Finů, která jim pomáhá být nejšťastnějším národem na světě. Štěstí je věc odvahy, houževnatosti, vytrvalosti a správného přístupu. Sisu vás naučí, jak být šťastní
Zdravá výživa
304
Komentáře
YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ