15 životních moudrostí mystického Carlose Castenedy

Je zbytečné trávit celý svůj život na jedné cestě, zvláště pak, pokud tato cesta nemá srdce.

Moc nevysvětluj. V každém vysvětlení je skryta omluva. Když vysvětluješ, proč nemůžeš dělat to nebo ono, v podstatě se omlouváš za své nedostatky a doufáš, že ti, kteří tě poslouchají, budou laskaví a odpustí ti je.

Člověk se musí umět měnit, aby mohl ze života vytěžit maximum. Bohužel se člověk mění s velkými obtížemi a změny, ty přicházejí velice pomalu. Mnozí na tom stráví roky. Nejtěžší je chtít se opravdu změnit.

Nikdy se na nikoho nezlobím. Nikdo nemůže udělat nic, co by si zasloužilo takovou mou reakci. Na lidi se zlobíš, když cítíš, že jejich jednání je závažné. Nic podobného jsem dlouho necítil.

Musíš mít vždy na paměti, že cesta je pouze cesta. Jestli cítíš, že bys ji neměl následovat, nemusíš na ní setrvávat za každou cenu.

Pro pochopení skutečnosti, která je pro druhého obvyklá, je nutné se nejprve oprostit od své vlastní reality; ale člověku se nesnadno zbavuje známého obrazu světa, tento zvyk musí být zlomen silou.

Postupuj jako ve snu. Jednej klidně a nehledej zdůvodnění.

Hlavní překážkou většiny lidí je vnitřní dialog, to je klíč ke všemu. Když se ho člověk naučí zastavit, vše se stane možným. Nejneuvěřitelnější plány se stanou splnitelnými.

Lidé si zpravidla neuvědomují, že mohou ze svého života vymanit vše, co je libo. Kdykoliv. Ihned.

Jediný opravdový moudrý rádce, kterého máme, je naše smrt. Pokaždé, když cítíš, jak často s tebou bývá, že všechno je špatně a jsi na pokraji totálního kolapsu, otoč se doleva a zeptej se své smrti, jestli tomu tak je. A tvoje smrt ti odpoví, že se mýlíš a že kromě jejího doteku není nic, co by opravdu mělo smysl. Smrt ti řekne: „Ale já jsem se tě ještě nedotkla!“

Každý jde svou vlastní cestou. Ale všechny cesty stejně nevedou nikam. To znamená, že celý smysl na samotné cestě je ten, jak po ní jít. Jestli jdeš s radostí, pak je to tvoje cesta. Jestli ti je špatně – kdykoliv z ní můžeš sejít, bez ohledu na to, jak daleko jsi. A bude to správně.

Potřebujeme všechen náš čas i naší energii, abychom v sobě porazili idiotismus. To je důležité. Zbytek důležitý není.

Celý trik je v tom, vědět na co se orientovat. Každý z nás sám sebe dělá nešťastným nebo silným. Množství práce, v jednom i v druhém případě, je vždy stejné.

Umění bojovníka je v udržení rovnováhy mezi strachem být člověkem a zázrakem být člověkem.

Pro to, aby se člověk stal moudrým, musí být bojovník, a ne nekonečným dítětem. Bojuj, nevzdávej se, nestěžuj si, neustupuj, bij se, dokud neuvidíš. A to všechno jen proto, abys pochopil, že na světě není nic, co by mělo smysl.