Jak perfekcionismus ovlivňuje vaše duševní a fyzické zdraví?

Nástup kapitalismus začal v posledních několika desetiletích postupně zvyšovat důraz na individualismus, osobní prospěch a soutěžení v tržní ekonomice. V důsledku toho teď dospívá první generace, která byla vychována podle zmíněných principů neoliberalismus. Tento trend si ale začíná pomalu vybírat svou daň. Mladí lidé zaznamenávají rekordně velké počty nahlášených psychických problémů, mezi které patří deprese, úzkosti, ale i sebevražedné myšlenky.

Perfekcionismus a jeho definice?

Všechny tyto problémy mají společný jmenovatel - perfekcionismus. Odborníci definují perfekcionismus jako kombinaci nadměrně vysokých osobních standardů a příliš kritického sebehodnocení. Existuje však více variant této definice. Gordon Flett a Paul Hewiit jsou dva hlavní odborníci na perfekcionismus. Oba toto téma studovali po celá desetiletí. Flett je profesorem na Fakultě zdravotnictví York University v kanadském Ontariu a Hewitt je profesorem psychologie na University of British Columbia, také v Kanadě.

Oba odborníci definovali tři hlavní aspekty perfekcionismu v orientační studii, kterou vydali téměř před třemi desetiletími. Podle nich existuje na sebe orientovaný perfekcionismus (člověk chce být perfektní), na jiné orientovaný perfekcionismus (člověk myslí, že ostatní musí být perfektní a pořád s nimi není spokojen, ať dělají, co dělají) a sociálně předepsaný perfekcionismus, kterému se budeme věnovat níže.

Na formování perfekcionismu má vliv rodina a rodinné zázemí. Rodiče jsou pro děti těmi nejdůležitějšími bytostmi, proto usilují o jejich náklonnost a souhlas. Nedostatečná míra souhlasu může pro dítě představovat přehnanou motivaci k dosahování perfektních výkonů. Takto neuspokojivý souhlas může mít podobu "podmíněně pozitivní", kdy rodiče vyjadřují své pozitivní hodnocení pouze za dobře odvedený výkon.

Rodinné prostředí však často dítěti poskytuje pouze "nekonzistentní souhlas" - vyjádření uznání je velmi sporadické a zdaleka neodpovídá množství úsilí a energie, která byla dítětem na danou činnost vynaložena. Dítě, které žije v prostředí "bez souhlasu", inklinuje k přehnané kritičnosti vlastního díla, jehož nedokonalostí si zdůvodňuje absenci rodičovského uznání.

Zásadní vliv rodičů na rozvoj perfekcionismu u jejich potomků názorně ukazuje příběh Ikara. Ikaros toužil alespoň jednou překonat svého věhlasného otce, proto vzlétl s pomocí Daidalových křídel příliš blízko ke slunci. Křídla se však roztavila žárem slunce a Ikaros umírá. Dokonalý rodičovský vzor se může totiž vést nejen k syndromu vyhoření, ale také k vyčerpání všech sil a k obraznému roztavení psychických i fyzických schopností člověka.

Jak perfekcionismus ovlivňuje naše zdraví?

Dokonalost může vážné ovlivnit naše duševní i fyzické zdraví. V nedávné studii, kterou provedl Thomas Curran z univerzity v Bathu a Andrew P. Hill z Yorkské univerzity, bylo zjištěno, že nejnebezpečnější je třetí z forem perfekcionismu, tedy sociálně předepsaný perfekcionismus. Sociálně předepsaný perfekcionismus je spojen s přesvědčením, že okolí od vás očekává, že budete perfektní, ostatní vás tvrdě posuzují a vy musíte projevit dokonalost, abyste od nich získali přízeň a souhlas.

Smutná ironie tkví v tom, že i když je perfekcionismus charakterizován hladem po úspěchu, může být právě tím, co vám v úspěchu zabrání. Úzkost, deprese a sebevražedné myšlenky jsou jen některé z duševních problémů, které odborníci opakovaně spojují s touto formou perfekcionismu. Jedna ze starších studií zjistila, že více než polovina lidí, kteří zemřeli při sebevraždě, byla svými příbuznými popsána jako "perfekcionisté". Další studie zjistila, že více než 70 % mladých lidí, kteří spáchali sebevraždu, mělo nad míru vysoké očekávání.

Zdá se, že toxický perfekcionismus zasahuje obzvláště tvrdě mladé lidi. Podle nedávných odhadů mělo 30 procent vysokoškoláků příznaky deprese a perfekcionismus je s těmito příznaky úzce spojen. Tento trend rostl v posledních několika desetiletích, zejména v anglofonních kulturách. Curren a Hill sledovali více než 40 tisíc studentů z amerických, kanadských a britských vysokých škol a zjistili, že v letech 1989 až 2016 vzrostl podíl lidí, kteří vykazovali rysy perfekcionismu až o 33 procent.

Curran upozorňuje na to, že dnešní mládež vyrůstá ve světě plném různých stupnic, na kterých jsou neustále, už od narození, hodnoceni svými souputníky, učiteli, či zaměstnavateli. Ne každý ale může vyhrát. To vytváří obrovský tlak na stálé překonávání svých vrstevníků a dokazování své hodnoty. A to kromě permanentního stresu také znamená, že pokud se někdo umístí špatně, tak je přirozeně a podle tržního systému hodnocen jako méně zasluhující, skoro druhořadý. Trend podporují i příběhy s úspěšnými a dokonale upravené fotky na sociálních sítích, kde se ve velké míře projevuje spíše idealizovaná forma sama sebe než realita.

Jak poukazují Curran a Hill, na sebe orientovaný perfekcionismus, který se objevuje, když jednotlivci přikládají iracionální význam dokonalosti, mají na sebe nereálná očekávání a trestají se svým sebehodnocením, je spojen s klinickou depresí a předčasným úmrtím mezi vysokoškolskými studenty a mladými lidmi. Na sebe orientovaný perfekcionismus také zvyšuje riziko bipolární poruchy. Některé studie naznačují, že to může vysvětlovat to, proč lidé s bipolární poruchou trpí úzkostmi. Perfekcionismus si ale nevybírá daň jen na duševním zdraví. Některé studie zjistily, že vysoký krevní tlak se vyskytuje častěji mezi perfekcionisty.

Když perfekcionista čelí fyzickému onemocnění, je pro něj těžší se s ním vyrovnat. Jedna studie zjistila, že perfekcionisté, kteří mají cukrovku, častěji umírají předčasně. Perfekcionisté s Crohnovou chorobou, vředovou kolitidou nebo infarktem se mnohem hůře zotavují. Jak píše profesor Flett, spojitost mezi perfekcionismem a vážným onemocněním není překvapující, vzhledem k tomu, že neústupný perfekcionismus může být receptem na chronický stres.

Život s drsným vnitřním hlasem

Život s puntičkářským vnitřním hlasem není snadný. Perfekcionisté mívají často tvrdý interní dialog, ve kterém jim jejich kritik neustálé říká, že nejsou dost dobří, bez ohledu na to co dělají a jak tvrdě se snaží. Nejen, že je takový konstantní vnitřní hlas vyčerpávající, ale perfekcionisté se navíc často kritizují za to, že jsou sebekritičtí nebo se domnívají, že jejich neustálé úsilí je samo o sobě dalším důkazem jejich nenapravitelné nedokonalosti.

Profesor Hewitt uvedl jako příklad svého klienta. Vysokoškolský student žil s depresí a pod tlakem získání nejlepší možné známky. "Po velmi náročném studiu student dosáhl svého cíle a získal nejvyšší známku. Nicméně mi řekl, že jeho známka je jen ukázkou toho, jak moc byl neúspěšný, protože kdyby byl dokonalý, nemusel by se tak tvrdě učit," řekl Hewitt s tím, že perfekcionismus často přechází v sebepoškozování.

Jak čelit škodám, které perfekcionismus způsobil

Perfekcionismus se tedy stává překážkou v procesu pracovního i osobního rozvoje, protože lidé nejsou schopni přijímat podněty z okolí a soustředí se pouze na vlastně vytvořený svět hodnot. Zdrojem zátěže u perfekcionistů bývá také rozhodování, a to v podobě intraindividuálních konfliktů, kdy člověk bojuje sám se sebou v důsledku neujasněných hodnot, přesvědčení a motivů.11 Všechny tyto projevy jsou určitým druhem agresivity vůči sobě sama a přirozenou cestou ven je tedy soucit s vlastním já.

"Sebesoucit a praxe sebeoblíbenosti důsledně snižuje sílu vztahu mezi škodícím perfekcionismem a depresí, a to jak u dospívajících tak u dospělých," potvrzuje Madeleine Ferrariová z australské katolické univerzity v Sydney, která perfekcionismus zkoumala v nedávném výzkumu.

Jak perfekcionismus ovlivňuje vaše duševní i fyzické zdraví? Dnešní doba klade na mladé lidi obrovské nároky. Snaha být za každou cenu perfektní si ale vybírá svou daň.
Zdravá výživa