Stres a rozvrácené vztahy. Jak smartphony ovlivňují náš mozek?

1. Upozornění v smartphonu zvyšují úroveň stresu

Budík, zpráva od kolegy, komentář na sociální síti – o všech těchto skutečnostech nás smartphone upozorní zvukem a push notifikací. Jsou navrženy tak, aby nám pomohly zaznamenat důležité informace. Problém je v tom, že mozek vnímá každý takový signál jako hrozbu a „spouští“ stresový hormon. Obáváme se nepřečíst si SMS nebo vzkaz, jako by na tom závisel život.

Ve výsledku lidé žijí v neustálém napětí z očekávání signálu jejich telefonu. 89 procent amerických studentů přiznalo, že cítí „smyšlené“ vibrace telefonu – příchozí hovory, které ve skutečnosti nebyly. Podle jiné studie 86 procent Američanů neustále kontroluje své emailové účty a sociální sítě.

Endokrinolog Robert Lustig vysvětluje, že kvůli tomu je mozek v neustálém stresu a strachu. A to je pro něj špatně. Prefrontální kůra je část mozku, která je zodpovědná za naše myšlenky a sociální interakce – přestává fungovat a hůře pracuje.

2. Přítomnost smartphonu v blízkosti snižuje produktivitu

Každé oznámení smarphonu nás nutí odtrhnout se od práce. Přecházíme ke kontrole zpráv a zpět k předcházející aktivitě. O to nejde, ale strávíme tím nejméně několik desítek vteřin. Mohlo by se zdát, že tichý režim zachová produktivitu nebo sníží ztráty. Ale výzkum ukazuje, že všechno není tak, jak se zdá. Vědci z univerzity v Texasu pozorovali studenty. Ukázalo se, že ti, kteří v průběhu výzkumu svůj telefon vypnuli, nebo ho nechali ve vedlejší místnosti, se lépe vyrovnali se všemi úkoly.

Studenti, kteří měli telefony ve své blízkosti, řešili úkoly hůře a byli dříve unavení. Dokonce, i když je telefon v tašce a nevykazuje žádné známky života, stále přitahuje pozornost svého majitele. Z tohoto důvodu musí člověk vyvinout větší úsilí k udržení soustředění. „Díky neustálým upozorněním skáčete celý den od úkolu k úkolu. Výsledkem je ztráta 40 procent času, kdy je mozek produktivní," říká David Meyer (Ph.D. from UCLA)

3. Neustálý přístup k informacím činí mozek lenivějším a zvyšuje únavu

Náš mozek může zpracovat ne více, jak 60 bitů informací za sekundu. Samozřejmě, chceme zachránit vzácné rozumové zásoby a předat sekundární úkoly digitálnímu asistentovi. Výsledkem je to, že je mozek lenivý řešit je sám.

Zvláště pak trpí paměť. The Washington Post píše, že polovina Američanů si nepamatuje telefonní čísla své rodiny a blízkých. Dříve studenti znali nazpaměť jména všech prezidentů a uměli z hlavy nakreslit mapu USA. Nyní spíše uvažují, jak najít potřebnou odpověď na internetu. Trvalé delegování úkolů vede k tomu, že lidé jsou bez gadgetů téměř bezmocní a paměť se bez tréninku postupně zhoršuje. Kromě toho gadgety po nás vyžadují, abychom vyvinuli další dovednosti, které nemusí být vždy přínosem. Nejnovější studie ze Švýcarska říká: čím více spolupracujeme se smartphony, tím rychleji se unavíme.

Scroll Lock a příjem zpráv nutí naše prsty pohybovat se neobyčejně aktivně. Taková cvičení na jemné motorické dovednosti vedou k tomu, že signály v mozku se stanou více „hlasitými“. To znamená, že vypustí spoustu energie na nic a my se rychleji unavíme. „Kombinace komunikace s neustálým pohybem prstů vyžaduje více rezerv. To může přetížit mozek a poškodit ho,“ vysvětluje Arko Ghosh, odborník neurovědy z Curyšské univerzity ve Švýcarsku.

4. Prohlížení sociálních sítí před spaním způsobuje nevyspalost

65 procent Američanů se smartphony spí. Vsadíme se, že ani vy se se svým telefonem na noc neloučíte. Tento zvyk může vést k nedostatku spánku: kvůli strachu, že přijdete o nové oznámení, spíte neklidně. Kromě toho většina z nás s gadgety před spaním chybně pracuje.

Často jsme přilepení na obrazovce, místo toho, abychom šli v čas do postele. Vzácný čas potřebný pro normální restart mozku je nahrazen sledováním videí s kočičkami nebo nekonečným scrollingem fotografií. Dalším problémem je jasné světlo displejů. To nás odhazuje z normálních každodenních rytmů. Výsledkem je, že to, že poté, co jsme strávili několik hodin před obrazovkou, večer dlouho nemůžeme usnout.

Smartphony stimulují mozek a nenechávají nás klidně spát. „Přehřátý“ mozek se neumí vypnout, když se rozhodnete, že je čas spát. Nějaký čas mu trvá, aby se uklidnil. Proto se několik hodin před spánkem nevěnujte žádné aktivní intelektuální činnosti.

5. Smartphony na schůzkách brání komunikaci

Přinést si smartphone na obchodní schůzku nebo rande není ten nejlepší nápad. Vědci z University of Essex ve Velké Británii uvedli, že smartphony zasahují do běžné komunikace i do tvorby sociálních vazeb.

Provedli experiment, ve kterém se setkávali cizí lidé a vzájemně si vykládali, co se stalo v jejich životě za poslední měsíc. U poloviny účastníků na stole ležel smartphone a u ostatních obyčejný notes. Ukázalo se, že ti, v jejichž zorném poli se po celou dobu nacházel telefon, reagovali na své protějšky hůře. Tvrdili, že noví přátelé nejsou důvěryhodní a blízké přátelství s nimi není možné.

Vsadíme se, že jedno z vašich přátelských setkání ztroskotalo kvůli smartphonu. Stačí, aby jen jedna osoba nevydržela a otevřela si svůj Instagram, všichni ostatní ihned následují její příklad. Lidé se hůře koncentrují na konzervaci, pokud je smartphone v jejich blízkosti.

Při tom všichni ví, že nahlížení do telefonu je neslušné. Podle výzkumné organizace Pew Research Center 88 procent Američanů věří, že je nepřípustné používat telefon při rodinné večeři a 94 procent je proti používání smartphonu během přátelských setkání.

6. Sociální sítě a aplikace mohou způsobit depresi a závislost

Smartphony mohou vyvolat depresi, pokud je používáte pro sezení na sociálních sítích. Vědci provedli zajímavý experiment. Pětkrát denně po dobu dvou týdnů se ptali dobrovolníků, jak se cítí, a jak spokojení jsou se svým životem. Ukázalo se, že čím více lidé používali Facebook, tím hůře hodnotili svůj život a svůj stav při každé další odpovědi.

Zakopaný pes je v tom, že na sociálních sítích každý sdílí své úspěchy a příjemné chvíle. Z tohoto důvodu může vzniknout pocit, že přátelé na Instagramu nebo Facebooku jsou úspěšnější a v jejich životě není absolutně nic negativního.

Navíc sociální sítě, hry a aplikace jako je Pokemon GO způsobují závislost. Laik na Instagramu nebo úspěch ve hře – občasné odměny, díky nimž se vylučuje hormon radosti dopamin. Celý problém je v tom, že exploze tohoto hormonu je návyková. Mozek si na něj rychle zvyká a vyžaduje pravidelnou dávku.

Lajky jsou pro nás novým druhem drogy.

Stejný mechanismus funguje, když člověk sní kus dortu, vyhraje na automatech nebo zkouší zakázané látky. Psycholog Delaney Ruston řekl The New York Times, že mozek dítěte, které stráví až 3 hodiny denně hraním her, je na snímcích MRI podobný mozku narkomana. Nyní je jasné, proč je tak těžké přestat hrát oblíbenou hru nebo aktualizovat Instagram.

Zdá se, že chytré telefony nás ovlivňují mnohem víc, než si myslíme. A ne vždy je tento vliv pozitivní. A přesto všechno není nutné si představovat, že gadget je monstrum, které vás změní v narkomana a zničí vám život. Konec konců telefon je jen předmět a jak s ním budete nakládat je jen na vás.

Autor: Tar

Stres a rozvrácené vztahy. Jak smartphony ovlivňují náš mozek? Smartphone je dobry sluha, ale špatný pán. Časté používání smartphonu ničí mozek
Zdravá výživa