10 chutných a léčivých bylinek, které můžeme sklízet v září

1. Bazalka pravá

Kdo by neměl rád bazalku. Je jednou z nejpoužívanějších bylinek v italské kuchyni, skvěle dochutí pizzy, polévky, saláty a těstoviny. Výborná je čerstvá i sušená, z čerstvé můžeme například vyrobit oblíbené bazalkové pesto, nebo ji naložit do olivového oleje, čímž vytvoříme vlastní ochucený olej. Výborně si rozumí s rajčaty, ať už čerstvými nebo ve formě passaty. Z bazalky sklízíme nať, její sezóna začíná v červnu a končí právě v září. Čerstvá bazalka poměrně rychle ztrácí svou typickou vůni a chuť, navíc je citlivá na tepelnou úpravu (proto ji do pokrmů přidáváme až mezi posledními ingrediencemi). Pokud si chcete bazalku vychutnávat i přes zimní měsíce, nezapomeňte ji nasušit.

2. Saturejka

Další z bylinek, které po prvním podzimním měsíci ztrácí na chuti a vůni. Podobně jako bazalka, i saturejka má hlavní sezónu od června do září a sbírá se její nať. Tato bylinka pocházející ze Středomoří nese přezdívku koření králů, za což vděčí své plné a nezvyklé chuti. Je součástí oblíbených kořenicích směsí, například provensálských bylinek. Saturejku využijeme především v přípravě masa či salátů a luštěnin, je typická pro balkánskou kuchyni. Má pikantní chuť a pronikavou vůni, která je ještě výraznější po usušení. Někdo ji používá také jako ochranu proti molům: do skříně si k oblečení položí snítku čerstvé saturejky.

Saturejka podporuje trávení, působí proti nadýmání a akutním i chronickém průjmu, pomáhá při silném nechutenství a poruchách příjmu potravy. Rovněž také pomáhá vyhánět střevní parazity.

3. Libeček lékařský

V obchodech je většinou těžko sehnatelný, kdo ho však najde, zažívá nemalou radost. Řeč je o libečku lékařském, stálici tradiční české kuchyně, kterou v kuchyni občas nahrazuje tekutá kořenicí směs Maggi. Právě Maggi se svou vůní a chutí podobá nezaměnitelnému aroma libečku. Pokud byste si měli mezi nimi vybrat, rozhodněte sáhněte po čerstvé či sušené variantě libečku. Skvěle se s ním dochucují vývary, omáčky, polévky a když snítku přihodíte k vařícím se bramborám, získáte ty nejlepší vařené brambory vůbec. I libečku však končí po září životnost, takže pokud jej máte zasazený, honem běžte natrhat (a usušit) ty voňavé listy. U libečku se sklízí i kořeny, které se dále využívají jako zelenina.

Libeček je další bylinou, která zlepšuje trávení a stimuluje trávicí šťávy. Používá se proti nechutenství i nadýmání. Libečkový čaj má močopudné účinky, což znamená že čistí krev a zbavuje tělo škodlivin.

4. Majoránka zahradní

Už z jejího druhového jména jasně vyplývá, že bychom tuto výraznou bylinku měli ve své zahrádce pěstovat. S libečkem je to druhá stálice tradiční české kuchyně, vždyť chuť majoránky máme spojenou s takovými jídly, jako je bramboračka nebo bramborák (z čehož jasně vyplývá, jak dobře si rozumí s brambory).

U majoránky sbíráme nejen listy, ale také květy. Jejich směs se označuje jako majoránka drhnutá, a právě takovou obvykle najdeme v běžném supermarketu. Kromě brambor výborně doplňuje rovněž česnek a luštěniny (například čočku). Zajímavé je, že ji kdysi svatebčané využívali během obřadu. Věřilo se, že láska manželů bude díky ní silnější.

Majoránka se používá při nachlazení. Dokáže zklidnit kašel a potíže na průduškách. I majoránka má příznivý vliv na trávící soustavu. Kromě toho posiluje srdce a zlepšuje krevní tlak.

5. Tymián obecný

Tymián je poměrně versatilní bylinka. Spolu s bazalkou a oreganem tvoří kořenicí směs vhodnou do italské kuchyně, zejména na pizzu a těstoviny. Na druhou stranu sám o sobě dokáže pozvednout na novou úroveň i tak jednoduché jídlo, jakým jsou třeba pečené ryby. Jeho sezóna je o něco delší než například u bazalky; nať se sklízí od května do září.

Nejen v gastronomii je tymián oblíbenou a častou používanou bylinkou. Pokud vás trápí kašel, bolest v krku a nachlazení, ulevit vám může tymiánový čaj a tymiánové kapky. Mimo to také podporuje trávení a uvolňuje břišní křeče.

6. Rozmarýn lékařský

Další léčivou bylinkou, která nese svůj účel i v názvu, je rozmarýn. Jeho aromatická vůně a chuť z něj činí hlavní složku provensálského koření, samotný však velmi dobře doplňuje například pečené brambory, nebo maso, a to zejména skopové, jehněčí a telecí. Výborný je však také s letní zeleninou, například cuketou, lilkem a rajčaty. Skvěle dochucuje francouzský pokrm ratatouille. Sklízí se jeho květy, výhonky a listy, přičemž září je posledním možným měsícem sklizně.

Rozmarýn má všestranné využití. Díky svým dezinfekčním účinkům se používá ústní voda. Čaj z rozmarýnu je vhodný na vyvolání menstruace a zmírnění nachlazení. Uvolňuje hladké svalstvo, díky čemuž se zvyšuje tvorba žaludečních a trávících šťáv. Působí proti únavě a má uklidňující účinky. Odvar z něj uvítají zejména tmavovlásky; mohou ho používat jako kondicionér.

7. Bedrník anýz

Bylinka, kterou známe hlavně pod jejím druhovým jménem anýz, byla oblíbená už ve starověkém Římě. My si anýz díky jeho sladké, lékořicové chuti spojujeme zejména s obdobím Vánoc a zahraničními alkoholickými nápoji (za zmínku stojí třeba řecké Ouzo). Zatímco v Česku jej využíváme především při pečení, v indické a asijské kuchyni je častou ingrediencí pikantních slaných pokrmů.

Díky svým silicím je však také výborným přírodním prostředkem k tlumení trávicích nevolností, kašle a bolestí. Zvyšuje tvorbu žluče. Doporučuje se i kojícím maminkám. Nejenže zvyšuje produkci i kvalitu mléka, ale také se do něj přenáší, takže například působí proti plynatosti u kojenců.

8. Máta peprná

Máta zažívá své chvíle slávy zejména v letních měsících, i v září (a teoreticky říjnu) si ji však můžete užít. Čaj z čerstvé máty ocení všichni milovníci osvěžujících nápojů, navíc ji můžeme posekat a přidat do salátů (ovocných i zeleninových), koktejlů (mojito) nebo domácích zmrzlin (skvěle si rozumí s jahodami, malinami a čokoládou).

Hrnek mátového čaje nám však dopřeje nejen skvělou chuť, nýbrž také zklidnění žaludku a podporu trávení. Inhalace mátového odvaru zase pomůže zatočit s bolestí hlavy, ucpanými dutinami a bolestí krku. Dá se z ní také připravit mast na bolavé kosti a klouby.

Heřmánek pravý

Čaj z heřmánku je pohlazením po duši. Kromě svých uklidňujících účinků na psychiku působí také na tělo, a to protialergicky, dezinfekčně a protizánětlivě. Oceníme jej zejména při trávicích potížích, jakými jsou nadýmání, podrážděný žaludek, průjem či křeče. Vhodný je též při potížích se spánkem a při bolestivé menstruaci, nebo také na hemeroidy. Heřmánek používáme ve formě čaje, odvaru k inhalaci, koupeli, oplachu, oleje i masti. V kuchyni s ním můžete vytvářet zajímavé a neobvyklé experimenty, například heřmánkovou zmrzlinu či heřmánkový dort.

Lichořeřišnice

Přírodní antibiotikum a antiseptikum. Takovou přezdívku si vysloužila lichořeřišnice, jejíž květy a listy můžeme sbírat od května do září. Kromě svých léčivých účinků poslouží i jako okrasná květina. Koneckonců právě z tohoto důvodu ji Evropané přivezli z Jižní Ameriky. Lichořeřišnice je bohatá na vitamin C, pomáhá při akutních i dlouhodobých respiračních potížích a využívá se také jako dezinfekční prostředek, který urychluje léčení ran. Koupele s přídavkem lichořeřišnice jsou vhodné při kožních onemocněních, například psoriáze či akné. Využít se dá ale také v kuchyni, kdy svou chutí připomíná řeřichu.

Autor: Světlana Nedvědová

Podzim je čas sklizně nejen na poli. Sklízet se dají i různé bylinky, které nemálo prospívají našemu zdraví. Mezi bylinky, které sklízíme na podzim patří například bedrník anýz, lichořeřišnice
Zdravá výživa