Lupénka – její příznaky, příčiny, léčba i komplikace

Příčiny vzniku lupénky

Nejsou jasné, spekuluje se nad genetickou predispozicí, působením imunitního systému, či vnějších vlivů.

Genetické predispozice - potvrzuje se asi u 30% pacientů s tímto onemocněním. Jde to však ruku v ruce s provokativními faktory, které jsou často nejasné, avšak mohou být totožné.

Autoimunita - náš imunitní systém ovlivní, zda označí naše zdravé buňky za „nepřítele“, a začne je napadat. V tomto případě imunitní systém napadá kožní buňky. Vzniklý zánět je pak odpovědí organismu na nějaký problém.

Vnější prostředí - jde nejen o sociální zázemí, ale i negativní vlivy, jako je stres, infekce, fyzikální či chemické působení a některé léky.

Projevy lupénky

Nemoc většinou vzplane mezi desátým a třicátým rokem života, ojediněle i dříve. K exacerbacím (zhoršením) dochází nejčastěji na jaře a na podzim, ale v důsledku působení chladu i v zimě. Navíc se může lupénka zhoršovat vlivem infekce, léků (např. na vysoký krevní tlak, antimalarik nebo lithia). U některých nemocných může vadit i sluneční záření (u některých má naopak pozitivní účinek).

Dále ji zhoršuje stres, kouření, alkohol, rafinovaný cukr, očkování, obezita, působení fyzikální či chemické zátěže, biologické vlivy (třeba viry) a hormonální změny. Většinou postihuje oblast kolenního a loketního kloubu, tedy jejich napínané, nejvíce namáhané strany. Dále se objevuje na hlavě (ve vlasové části), pod nehty, ale i na dalších místech, např. genitáliích, dlaních či chodidlech.

Vznik lupénky

Začíná to červeným plochým ložiskem, které je pokryté stříbrně lesklými šupinkami. Po poškrábání postiženého místa dojde k odlupování šupin. Vypadá to, jako by odskakovaly kousky vosku. Tento jev je nazýván fenomén voskové kapky. Následuje Aupitzův fenomén, který je možno vidět po podráždění ložiska. Vlivem narušení kapilár dochází k tečkovitému krvácení a následně se objeví Koebnerův fenomén – po podráždění ložiska dochází k šíření a vzniku dalších ložisek.

Formy lupénky

Akutně exantematická forma - jde o tzv. „prodromy“, než dojde k prvním projevům lupénky, předchází tomu angína či viróza.

Psoriasis punctata - dojde k vysetí první vyrážky.

Psoriasis guttata - ložisko se zvětší do velikosti kapky.

Psoriasis nummularis - velikost dosahuje až 1 cm průměru.

Chronicky stacionární forma - v místech, které jsou namáhány fyzikálním působením vznikají zvětšující se mapy ložisek, tedy v oblasti loktů, kolen, bederně-křížové krajině, ve vlasové části hlavy, na dlaních, pod nehty, v tříslech.

Psoriasis pustulosa - z normálně plochých ložisek vznikají puchýře naplněné žlutou tekutinou.

Barber - je situovaná pouze na dlaních a chodidlech.

Zumbusch - je generalizovaná forma, objevuje se po celém těle.

Psoriasis arthropathica - ve velké formě se postižení objevuje na drobných kloubech.

Psoriasis flexuralis - postiženo je podpaží, oblast pod prsy, třísla, pupek.

Postižení nehtů - objevuje se onycholýza (odlučování nehtu od nehtového lůžka) a hyperkeratóza („ztluštění“ nehtového lůžka). Na nehtech jsou viditelné olejovité skvrny. Častěji se objevuje na dolních končetinách.

Lupénka může zasáhnout i klouby

Asi 42 % nemocných lupénkou má zánětem postiženy i klouby. Říká se tomu psoriatická artritida. Jde o revmatické onemocnění, které je dosti podobné revmatické artritidě. Je to chronický zánět jednoho nebo více kloubů, který vede k deformaci kloubů. Nejčastěji se projeví kolem 40.roku života, a to bolestivostí kloubu, která se zmírní rozcvičením.

Příznaky psoriatické artritidy

Zjevná je bolestivost kloubu. Ten je citlivý na dotek. V místě je také zvýšená teplota.

Dále se objevuje:

Diagnostika psoriatické artritidy

Důležité je provést rentgenové vyšetření, kde se nalezne přítomnost degenerativních změn v oblasti páteře, malých kloubů a zánětlivé změny okostice v okolí místa postiženého kloubu.

Laboratorní vyšetření

Odběrem krve zjistíme zvýšenou sedimentaci a CRP (C-reaktivní protein, ten nám určuje přítomnost zánětu v těle). Pro vyloučení revmatické artritidy se odebírají revmatoidní faktory, ty v tomto případě bývají negativní.

Léčba lupénky

Je dlouhodobá a individuální, závislá na formě a rozsahu postižení, věku pacienta a jeho sociálním zázemí.

Lokální léčba

Léčiva se aplikují lokálně, tedy přímo na postižené místo. Jde o masti, tělová mléka, gely atd. Je nejméně riziková, protože se objevují pouze nepatrné vedlejší účinky, léčivé účinky totiž pronikají pouze do postižené části a minimálně do zbytku těla.

Systémové léky

Jde o tablety či injekce, které již postihují celý organismus. Je tedy vyšší riziko nežádoucích účinků. Aby se riziko minimalizovalo, musí být léky často obměňovány. Patří sem metrotrexáty, deriváty vitaminu A, cyklosporiny a imunosupresiva.

Biologická léčba

Je dosti účinná a šetrná forma léčby, protože míří cíleně do imunitních mechanismů, tedy na jejich konkrétní aspekt. Nevýhodou je, že je méně dostupná. Mohou ji podstoupit pouze středně těžké až závažné případy, protože je dosti finančně nákladná a existuje na ni pořadník.

Fototerapie

Jde o léčbu slunečním zářením, tedy ultrafialovým zářením složky B (UVB).

Fotochemoterapie

Ve zkratce též známá jako PUVA. Jde o kombinaci látky psoralenu a UVA složky ultrafialového záření. Pacient je tedy vystavován UVA záření a užívá psoralen lokálně či v tabletách.

Alternativní metody léčby

Jde spíše o zmírňující efekt. Využívá se sůl z Mrtvého moře, krémy z aloe vera, olej extrahovaný z tuku pštrosa emu. V neposlední řadě některé potraviny (např. avokádo) a bahenní zábaly, které si můžete nechat proplatit v rámci lázeňské léčby svou pojišťovnou.

Diagnostika

Klinické vyšetření - probíhá vizuální prohlídkou postižených míst.

Histologické vyšetření - pokud nelze přesně specifikovat, zda je místo postižené právě lupénkou, odebere se kousek tkáně, která je následně mikroskopicky vyšetřena.

Vyšetření zaměřené na metabolický syndrom - zjišťuje se výška, váha, krevní tlak, hladina cukrů a tuků v krvi.

Kvalita života pacienta s lupénkou

Velkou roli hraje psychická stránka, která jde ruku v ruce s tou fyzickou. Nemocní se často cítí odsouzeni společností, protože se ostatní bojí, že je jejich nemoc nakažlivá. Někdy je dost obtížné se odhalit na veřejných místech, jako jsou bazény, koupaliště či sauny. Jak ženy, tak muži si mohou připadat méně přitažliví, a následně se mohou cítit psychicky hůř. Tyto deprese nebo úzkosti mohou jednoduše řešit alkoholem nebo kouřením, což má zase a opět negativní vliv na další zhoršení projevů této nemoci.

Režimová opatření pro nemocné lupénkou

Autor: Zuzana Pitříková

Lupénka patří k zánětlivým onemocněním kůže, které dokáží pořádně potrápit. Proč vzniká lupénka, jaké jsou její projevy a jak ji léčit vám řekneme v následujících řádcích
Zdravá výživa