Zdraví

Autismus – projevy, příčiny vzniku a terapie

29.07 2019|Nemoci
Autismus – projevy, příčiny vzniku a terapie

Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch psychického vývoje, která vzniká už v prenatálním (před narozením), perinatálním (během porodu) nebo postnatálním (poporodním) období. Diagnostikuje se většinou do tří let věku dítěte.

Slovo autismus je odvozeno od řeckého slova autos, což znamená sám. Jde o poruchu autistického spektra (PAS), či pervazivní (vše postihující) vývojovou poruchu (PDD). Toto duševní postižení se projevuje abnormální sociální interakcí, repetitivními (opakujícími se) vzorci chování, narušenou komunikací a omezenou představivostí.

Děti s autismem mají problém rozpoznat emoce a myšlení druhých lidí, což ztěžuje vyjádření sebe samotného (skrze gesta, výraz v obličeji a dotyk). Postihuje každé 88.narozené dítě, nejčastěji chlapce (až 4:1 oproti dívkám). U dívek navíc není postižení tak zřetelné, neboť jsou schopny se lépe sociálně začlenit.

Projevy autismu

  • lhostejnost vůči vztahům s ostatními lidmi
  • nevyhledávají oční kontakt
  • omezeně komunikují
  • jsou rádi o samotě
  • neodpovídají na objetí či fyzický kontakt
  • nerozpoznají emoce druhých lidí (ani těch blízkých)
  • vypadá to, že jsou citově chladní
  • objevuje se agresivní chování nebo sebepoškozování
  • u některých dětí se mohou objevit záchvaty
  • často vynikají v různých oblastech – malování, tvorba hudby, matematické úlohy nebo mají výborné paměťové schopnosti
  • Senzorické funkce, jako jsou zvuky, dotyky, chutě, pachy, světla, barvy, teploty a bolest, mohou vnímat omezeně nebo naopak nadprůměrně. To může způsobit úzkosti až psychickou bolest.
  • hyperaktivita nebo naopak nadměrná pasivita
  • neschopnost se soustředit
  • postrádají schopnost začlenit se do společnosti a komunikovat
  • mají stereotypní a repetitivní záliby (houpání, mávání rukou, stejné snídaně, nemají rádi změny)
  • chybí hlasový projev (žvatlání) a gestikulace (do 1 roku)
  • dítě nemá potřebu napodobovat rodiče (do 15. měsíce)
  • nemluví (do 16. měsíce)
  • nepoužívá slovní spojení (do dvou let)
  • nereaguje na své jméno
  • často opakuje určité fráze
  • omezená schopnost vyhodnocovat senzorické a jazykové informace
  • rigidní myšlení

Jak poznat autismus u malých dětí

V kojenecké nebo batolecím období si můžeme povšimnout atypického chování.

Věk 8-12 měsíců
  • malý zájem o sociální interakci
  • opožděné mluvení (žvatlání)
  • nezájem o získání pozornosti

Věk 18 měsíců
  • neukazuje na předměty prstem
  • málo reaguje na hlasový podnět
  • minimálně se zapojuje do společných aktivit
  • nechce napodobovat
  • nenosí ukazovat hračky a neupozorňuje na zajímavé věci

Věk 24 měsíců
  • na otázky či pokyny reaguje omezeně
  • neopakuje a nemluví
  • je nadmíru zanořeno do svých aktivit
  • omezeně vnímá okolí
  • nedokáže si společně hrát

Máte-li podezření na odchylky v chování dítěte, můžete si vyplnit M-CHAT dotazník. Jde o screeningový test včasného odhalení poruch autistického spektra. Ten ale mimo jiné dostanete u svého pediatra.

Každý jedinec s poruchou autistického spektra má jiné IQ. Někteří mohou být nadprůměrně inteligentní, jiní mají mentální retardaci. Někteří dokáží navázat kontakt, jiní jsou více uzavření. U někoho jsou značné poruchy chování, u jiných převažuje klidná povaha. Každý je unikátní a nelze jej identifikovat podle nějakého modelu či měřítek. Úroveň samostatnosti, schopnosti aplikovat naučené věci v běžném životě, senzorické a jazykové schopnosti se často liší.

Příčiny vzniku autismu

Není doposud známo, proč vzniká. Možnými příčinami jsou genetické dispozice, potíže v prenatálním období – infekční onemocnění matky, vlivem potíží během porodu (předčasný porod, asfyxie, těžký porod) nebo jiné potíže po narození. Diskutuje se, že možným rizikem může být taktéž pokročilý věk rodičů.

Druhy autismu

Autismus dělíme do tří skupin dle funkčních schopností:

Autismus nízkofunkční

  • převažuje uzavřenost, omezená schopnost navazovat sociální vztahy
  • pokud je jedinec schopen komunikovat, objevuje se pouze opakování stejných slov nebo věty
  • stereotypní činnosti, sebezraňování a agrese
  • na úrovni intelektu často spadají do těžké mentální retardace

Autismus středně funkční

  • omezená schopnost navazování sociálních vztahů (pasivita)
  • řeč je částečně omezená (zaměňují zájmena, opakují stejná slova či věty, vytváří nelogické věty)
  • zjevné jsou stereotypní pohyby
  • intelekt sahá do středně těžké mentální retardace

Autismus vysokofunkční

  • funkce sociální a komunikační jsou na dobré úrovni
  • nedokáží ale pochopit vhodné sociální chování, takže se svým vyjadřováním mohou jevit jako neslušní
  • komunikace probíhá na jednostranné bázi, je zaměřená na jejich předmět zájmu
  • intelektuálně spadají do pásma normy až nadprůměru

Dělení poruch autistického spektra:


Atypický autismus
Atypický autismus se často špatně odhaluje, protože se jedinec v některých oblastech liší. Např. může mít skvělé sociální dovednosti, nemá stereotypní vzorce chování nebo se známky autismu objeví až po třetím roce života. Atypický autismus je autismus se vším všudy a nároky jedince na intervenci jsou rovnocenné.

Rettův syndrom
Jde o autismus, který postihuje pouze dívky. Je to genetická vada, která vzniká v důsledku degenerace distálního raménka X chromozomu. V raném dětství, mezi 6. až 18. měsíci, dojde ke stagnaci psychického a pohybového. vývoje Dalšími znaky je zpomalený růst hlavy a ztráta pohyblivosti ruky. Končí to upoutáním na lůžko či invalidní vozík.

Aspergerův syndrom
U jedinců s Aspergerovým syndromem není postižen intelekt, někdy je až nadprůměrný. Sociální interakce je narušena tak, že nevyhledává kontakty, upřednostňuje samostatné činnosti. Převažuje egocentrismus, zájmy obsesivního charakteru, jako je studování určitých nelogicky postavených informací (jízdní řády, telefonní seznamy), a ochota komunikovat pouze o jejich předmětu zájmu. Některá slova nedokáží zužitkovat ve větách, mají zajímavý styl vyjadřování, intonaci, tempo při mluvení (rychlé nebo naopak pomalé) a jejich hlasový projev je monotónní. Hrubá i jemná motorika je narušena. Převažuje neobratnost a neschopnost se naučit běžné sporty.

Dezitegrační porucha
Dítě je zpočátku bez projevů autismu. Objevuje se respektive mezi druhým a sedmým rokem věku. Nejčastěji se odhalí mezi druhým a čtvrtým rokem. Dojde k náhlému zhoršení (které trvá několik měsíců) a stagnaci komunikačních a sociálních dovedností. Po tomto období dojde nebo nedojde ke zlepšování schopností a dovedností. Dítě se však již nikdy nedostane do normy. Autismus se často objevuje s jinými psychickými či fyzickými poruchami a postižením, např. s mentální retardací, poruchami smyslového rázu, genetickými vadami, epilepsií.

Léčba autismu

Jelikož jde o nevratné poškození mozku, nelze autismus vyléčit. Na druhou stranu lze zlepšit fungování jedince. Protože lidi s autismem často provází těžké úzkosti, noční děsy a časté buzení, je vhodné tyto problémy potlačit léky, např.:

Neuroleptiky - ovlivňují myšlenkové pochody
Antidepresivy a anxiolytiky - snižují úzkosti
Thymostabilizátory - ovlivňují afektivní chování
Psychostimulancii, hypnotiky a nootropiky - ovlivňují bdělost

Terapeutické a intervenční metody

Jsou užívány za účelem zlepšení sociálních a komunikačních dovedností.
  • Intervenční metoda O.T.A u dětí s PAS raného věku

Výchovně-vzdělávací metody

  • Strukturované učení
  • Augmentativní a alternativní komunikace (AAK)
  • TEACCH program (Treatment and Education of Autistic and related Communication Handicapped Children – Terapie a vzdělávání dětí s autismem a jinými příbuznými poruchami komunikace)

Terapeutické přístupy

Cílem je jedinci s autismem pomoci porozumět světu, který jej obklopuje.

Behaviorální terapie

Terapie se zaměřuje na změnu chování (behavior). Ve zkratce jde o zjištění spouštěče (co předchází nesprávnému chování, co jej spustí) a zpevňovače (co upevní opakování vzorce) nevhodného chování. Na tyto dva faktory se následně zaměří a terapeut se snaží navrhnout změny. Není nutná spolupráce s klientem (neumí komunikovat nebo popsat své myšlení, emoce).

Kognitivně-behaviorální terapie

Terapie se zaměřuje na změnu myšlení (kognice) a následně na změnu chování (behavior). Ochota spolupráce je nutná (dokáže komunikovat, dokáže popsat emoce a myšlenky). Nejčastěji je aplikovatelná u lidí s Aspergerovým syndromem. Základní model vypadá následovně: - A-----B-----C

A - spouštěč, B - myšlenka a C - chování

Terapie se zaměřuje na zjištění těchto tří faktorů. Přičemž myšlenka je faktor nejdůležitější. V důsledku špatné myšlenky, chybného vyhodnocení situace, dochází k nevhodné emoční reakci (chování). To může být změnou myšlenky ovlivněno. K nepřiměřeným reakcím u lidí s autismem dochází z důvodu chybného vyhodnocení situace.

Videotrénink interakcí (VTI)

Jde o krátkodobou terapii, která zapříčiní zlepšení interakce mezi rodičem a dítětem, pedagogem a dítětem nebo mezi dospělými. Klient si tak osvojí principy komunikace, které může využívat i v dalších vztazích.

Autor: Zuzana Pitříková

Autismus je těžká porucha psychického vývoje, která častěji postihuje chlapce. Autistické děti mají často problém rozpoznat emoce, těžko se jim vyjadřuje a zdají se být lhostejné vůči druhým
Zdravá výživa

 305 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ