Zdravá střeva jsou základ

Části střeva

První část tenkého střeva dvanáctník - duodenum, je fixován k zadní stěně břišní. Jeho sliznice (epitel) netvoří střevní enzymy, ale ústí sem společný vývod ze slinivky břišní (pankreas) přivádějící pankreatickou šťávu a vývod žlučovodu, který přivádí z jater žluč. V duodenu dochází k chemickým reakcím, díky kterým se rozkládá přijatá potrava na jednodušší složky nazývané živiny, které se vstřebávají přes enterocyty (resorpční buňky), které se nacházejí v jeho sliznici, do krevního oběhu.

Druhá část tenkého střeva lačník (jejunu) je uložena volně v dutině břišní a v levém třísle přechází v třetí část tenkého střeva kyčelník (ileum). Zde probíhá absorbce živin a některých iontů. Nejdelší částí tenkého střeva je kyčelník (ileum), který přechází na pravé straně těla do tlustého střeva (intestinum crassum), kde se do jeho sliznice vstřebávají soli žlučových kyselin, vitamín B12 a voda.

Tlusté střevo (intestinum crassum) je dlouhé 1,5 metru, jeho průměr je 5-7 cm, jeho první částí je slepé střevo (caecum) s červovitým výběžkem (apendix vermiformis), který funguje jako zásobárna lymfocytů zajišťující imunitu jedince. Další části tlustého střeva se označují jako tračník (colon) a podle jeho průběhu v dutině břišní ho označujeme jako tračník vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička a konečným úsekem tlustého střeva je konečník (rektum).

Střevní mikroflora

Střevní mikroflóra (nově označovaná jako střevní mikrobiom) se podílí na trávení, ovlivňuje motilitu (pohyblivost) a prokrvení střevní stěny, produkuje a zároveň dodává organismu některé nepostradatelné složky potravy, zajišťuje rovnováhu mikrobiálního prostředí, brání pomnožení a invazi patogenů a velmi důležitě ovlivňuje střevní imunitu.

Základní mikrobiální flora je přítomna už po narození, ale během prvního roku života se mění podle toho, jak se mění strava dítěte. Normální střevní mikroflóra je převážně anaerobní, převažuje v žaludku a části tenkého střeva včetně lačníku (jejuna). Ve sliznici kyčelníku (ileu) již převažují gramnegativní bakterie a podobá se stavbě sliznice tlustého střeva. Ke změnám střevní mikroflóry dochází při dietách nebo při různých onemocnění.

Zdravou výživu charakterizuje tzv. výživová pyramida. Potraviny, umístěné na její bázi, bychom měli jíst nejčastěji a v největším množství, směrem k vrcholu jsou umístěny potraviny, které bychom měli omezit a zcela na vrcholu jsou ty, kterých bychom se měli vyvarovat. V zásadě bychom měli dodržovat tato pravidla:

a) jíst pestrou stravu rozloženou do celého dne
b) zvýšit spotřebu zeleniny a ovoce na 0,5 kg denně
c) denně zkonzumovat cca 2 l tekutin včetně té, která je součástí jídla (polévky, omáčky atd.)
d) pravidelně konzumovat mléko a mléčné výrobky
e) k vaření a úpravě jídla užívat pouze rostlinné tuky, do salátů rostlinné oleje
f) jíst pouze libové maso
g) omezit smažená jídla, sůl a sušenky
h) udržovat si stálou tělesnou hmotnost

Důležité součásti potravy

Bílkoviny
Jejich trávení začíná v žaludku a pokračuje ve střevech, kde se štěpí na aminokyseliny a ty se přes enterocyty (resorpční buňky) dostávají do jater. Zdroje živočišných bílkovin: maso, vejce, ryby, mléko a mléčné výrobky. Zdroje rostlinných bílkovin: luštěniny, obilniny a brambory.

Sacharidy
Nejdůležitější a nejrychlejší zdroj energie, energeticky využitelné sacharidy jsou jednoduché cukry monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa), disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza) a polysacharidy (škrob, amylopektin a dextríny). Nejdůležitějším sacharidem je glukóza jako zdroj energie pro centrální nervový systém a erytrocyty. Trávení a vstřebávání sacharidů probíhá ve střevech. Zdroje sacharidů: obiloviny, rýže, kukuřice, brambory, ovoce, med.

Vláknina
Nestravitelné složky rostlinného původu, má složku rozpustnou a nerozpustnou, ovlivňuje střevní peristaltiku a vyvolává pocit sytosti. Rozpustná vláknina má vliv na metabolismus sacharidů a cholesterolu, ale negativně může ovlivňovat vstřebávání minerálů a vitamínů. Zdroje vlákniny: luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce.

Tuky
Zdroj energie, nerozpustné ve vodě, jsou stavební látkou orgánů, jsou nosiči látek rozpustných v tucích, např. vitamíny A, D, E, K, mají vliv na imunitu, ale mohou být i kancerogenem. Pro metabolismus organismu jsou důležité fosfolipidy, triacylglyceroly a cholesterol. Minerály, stopové prvky a vitamíny

Onemocnění střev

Poruchy střevní činnosti mohou být funkční nebo organické. Jejich etiologii je nutné odstranit ještě předtím, než začneme upravovat stravu. Eliminovat některé potraviny, znamená tím nevědomky poškozovat celý organismus.

Funkční poruchy střev

Mezi funkční poruchy patří v oblasti střev např. nadýmání (meteorismus), dyspeptický syndrom, funkční průjmy, tyto poruchy nemají organickou, biochemickou, ani vyšetřeními prokazatelné příčiny.

Projevují se bolestmi břicha, střídáním zácpy a průjmu, nepravidelnou stolici, křečemi v břiše, někdy svěděním kůže, bolestmi hlavy, únavou atd. Průvodním jevem může být pokles tělesné hmotnosti, nechutenství, laboratorní výsledky jsou většinou v normě, endoskopická vyšetření rovněž bez nálezu.

Je nutné sonografické vyšetření břicha, u žen vyšetření gynekologické, nelze zapomenout na údaje stran farmakoterapie (např. změny medikace, nasazení nových léků, samoléčba bolestí, průjmů, léky na zklidnění, u mladých žen antikoncepce). Pozor na stresory (zaměstnání, zkouškové období u studentů atd.).

Léčba funkčních poruch je většinou obtížná a dlouhodobá. Je nutné změnit živostí styl, ujistit pacienta, že se nejedná o život ohrožující stavy, nutno upravit stravu s tím, že je nutné vyvarovat se všech potravin, které mohou obtíže způsobit. Jedná se o některou zeleninu, ovoce, pochutiny, čerstvé pečivo, pozor na koření a kávu. Často pomůže redukce medikace. Naopak je nutné zvýšit přísun vlákniny, která pozitivně ovlivňuje střevní činnost.

Některým pacientům pomáhají enzymové preparáty. Jsou to směsi trávících enzymů, které rozkládají tuky na glycerol a mastné kyseliny, proteiny na peptidy, škrob na dextriny a cukr. U průjmů je nutné zajistit dostatečný přísun vody, abychom zabránili dehydrataci a ztrátě minerálů, u funkčních průjmů není nutná striktní dieta. Zácpu se snažíme korigovat úpravou stravy, nikoli projímadly, která jsou návyková a mají mnoho nežádoucích účinků. Je vhodná strava s velkým obsahem vlákniny, ve stravě nesmí chybět čerstvá zelenina a dostatek ovoce.

Střevní onemocnění jiná než funkční

Jedná se o skupinu onemocnění, u kterých dostupnými vyšetřovacími metodami prokážeme příčinu, průběh, komplikace a zároveň zjistíme možnosti léčby.

Celiakie
Je to autoimunitní onemocnění dětí i dospělých, způsobené nesnášenlivostí lepku, příznaky se objeví u dětí kolem 3. roku věku, kdy se mění charakter stravy. Časté jsou průjmy, bolest břicha, dítě neprospívá, hubne, střídají se nálady. V dospělosti je obraz individuální, mohou být i mimostřevní projevy. Jediným řešením je bezlepková dieta. Spočívá v úplném vyloučení obilovin a přípravků z nich včetně nápojů a jejich příměsí. Jako bezlepkové suroviny užíváme kukuřici, soju, rýži, brambory, pohanku, proso, jáhly a amarant. Pozor na ovesné výrobky, které mohou být kontaminovány lepkem z výroby. Je nutné dodávat tělu železo, kyselinu listovou, vápník, vitamín D a B12.

Intolerance laktázy
Projevuje se za 30-45 minut po požití mléka a mléčných výrobků bolestmi břicha, nadýmáním, zvracením a průjmy. Je nutné mléko a mléčné výrobky vyloučit ze stravy, pacient toleruje kvašené mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko, tolerance jogurtů je individuální), nutno nahradit chybějící vápník, který je v mléku a mléčných výrobcích. Z onemocnění tlustého střeva je nejdůležitější ulcerozní kolitida a Crohnova nemoc.

Ulcerozní kolitida
Je to nespecifický zánět sliznice konečníku a přilehlé části nebo celého tračníku tlustého střeva. Projevuje se průjmy s příměsí krve, bolestmi břicha, nočním pocením, hubnutím, zvýšenými teplotami.

Crohnova choroba
Jedná se o nespecifický zánět střeva s různými projevy, nejčastější je chronický průjem, bolest břicha a hubnutí. U obou onemocnění má zásadní význam dieta, která by měla být nedráždivá, dostatečně kalorická s odpovídajícím obsahem vitamínů. U akutního zánětu je nutná bezezbytková dieta, případně parenterální výživa. Farmakoterapie představuje kortikoidy, imunosupresiva, ATB při prokázaném bakteriálním agens, probiotika.

Autor: MUDr. Lenka Hronovská

Střeva jsou základem zdravého organismu. Z čeho se střeva skládají. Jaká onemocnění střev se vyskytují a jak se léčí.
Zdravá výživa