Čím méně soudíme, tím šťastnější v životě jsme

Nemluvě o tom, že je všechny musí důkladně prostudovat a následně ještě vynést spravedlivý rozsudek, což mnohdy trvá řadu měsíců a ani to není záruka, že rozsoudí dobře. Takto vypadá poctivá práce soudce, a i přesto si mnozí z nás rádi hrají na soudce, který dokáže rozsudek vynést během několika sekund.

Zbrklé a neuvážené soudy jsou do jisté míry lidskou přirozeností

Do jisté míry to nelze mít lidskému pokolení za zlé. Ať chceme nebo ne, všichni nějakým způsobem soudíme druhé. Může to být úplná maličkost, jako třeba kolega v práci, který na obědě strávil o 10 minut déle, než všichni ostatní. Často jde také o větší problémy, kdy nelítostně soudíme osobu, která bezohledně ranila naše city.

Jde nějakým způsobem získat na naše okolí jiný náhled, který by nám pomohl přestat vše okolo sebe okamžitě označovat nálepkou? Takzvanou generalizaci (souzení něčeho nového na základě předchozích zkušeností s něčím podobných) zcela vymýtit nelze. Můžeme ji však v naší mysli konfrontovat s názorem, že nejsme vševědoucí a kdykoliv se můžeme mýlit.

Názorný příklad myšlenkového postupu při souzení druhých

Jako vhodný příklad slouží třeba tento příběh: Představte si, že kráčíte lesem a náhle spatříte malého psa. Vypadá roztomile a přátelsky. Přiblížíte se k němu a vztáhnete k němu ruku, abyste jej pohladili. Náhle na vás zavrčí a pokusí se vás kousnout. Pes jako lusknutím prstu přestává působit přátelsky. Cítíte strach a možná i trochu vztek.

Poté začne foukat vítr, který pomalu odfoukne listí ze země, a vy spatříte, že pes má jednu nohu chycenou v pasti. Opět se váš názor jako lusknutím prstu přetransformuje na soucit. Najednou zcela chápete jeho chování, neboť zvíře pravděpodobně trpí nepříjemnou bolestí.

Na tomto jednoduchém příběhu se lze naučit mnohé o tom, jak být v životě méně soudcem. Jednak si uvědomíte, že se sami mnohdy podvědomě chováte tak, že vás okolí může soudit špatně, a také pochopíte, že soudit celý „případ“ na základě prostudování první stránky pětisetstránkového spisu je hloupost.

Autor: Liv

Soudit své okolí na základě minima informací je sice přirozeným, ale zpravidla špatným způsobem přístupu. Zároveň nám potřeba neustále vše okolo sebe opatřovat nálepkou neumožňuje být opravdu šťastnými. Lze s tím nějak bojovat?
Zdravá výživa