Stárnutí - Jak zastavit čas?
Rizika a přínosy hormonální antikoncepce
Cvičení pro mozek snižuje riziko stařecké demence
Co pomáhá na pálení žáhy?
Rakovina tlustého střeva – příznaky, prevence
Překyselení organismu - co způsobuje a co proti němu pomáhá
Víte, co obsahuje váš šampon?
Podpora při ošetřování člena rodiny - kdy máte nárok?
Epidurál nebo přirozený porod bez léků?
Rizika a přínosy hormonální antikoncepce
Cvičení pro mozek snižuje riziko stařecké demence
Co pomáhá na pálení žáhy?
Rakovina tlustého střeva – příznaky, prevence
Překyselení organismu - co způsobuje a co proti němu pomáhá
Víte, co obsahuje váš šampon?
Podpora při ošetřování člena rodiny - kdy máte nárok?
Epidurál nebo přirozený porod bez léků?
Stárnutí - Jak zastavit čas?

Pokud byste se narodili v době bronzové, pravděpodobně byste se nedožili více než 18 let. V roce 1786 se průměrná délka života vyšplhala na 24 let. O sto let později se hodnota zdvojnásobila a dnes je průměrná délka dožití stanovena na 76 let. A co víc, věda odhaduje, že v budoucnu by lidé nemuseli umírat vůbec!
Proč se délka života neustále prodlužuje? Vědci se shodují, že důvodem tak razantního prodloužení života je hlavně kulturní revoluce, technický pokrok a celkové zlepšení životní úrovně téměř na celém světě. Každý živočišný druh má různou délku života. Jen stěží byste například hledali psa, který by byl starší dvaceti let. Lidský druh má tu výhodu, že na prodlužování věku neustále a úspěšně pracuje. Ale i my máme zatím své hranice. Nejdéle se prozatím dožila Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v srpnu 1997 v úctyhodných 122 letech.
V posledních deseti letech vědci našli četné důkazy u obou teorií. Testování genů u červů například ukázalo, že je možné zvýšit životnost až 4 krát, což potvrzuje, že existují geny, které určují, jak dlouho budeme žít. Další testování ukazuje, že buňky se mohou dělit pouze na určitý počet. To je způsobeno tím, že na konci chromozomů jsou tzv. telomery, které se každým dalším dělení stávají kratší a kratší, až nakonec dojde k úplnému odumření buňky.
Když buňky přestanou být schopné revitalizace organismu, a ten je zároveň stále víc znečišťován různými odpadními látkami, volnými radikály a toxiny, které tělo není schopné bez naší pomoci vyplavit, přicházejí první příznaky stárnutí. Patří mezi ně ztráta síly a životní energie, šedivění a vypadávání vlasů, zhoršení sluchu a zraku, zjevné opotřebování kůže a chřadnutí vnitřních orgánů.
U volných radikálů se na chvíli zastavíme. Volné radikály jsou látky, které v lidském těle vznikají při látkové výměně. Za přítomnosti škodlivých toxinů jich tělo produkuje větší množství, což je velmi nebezpečné. Volné radikály se totiž neustále snaží navázat se na jinou chemickou sloučeninu a mohou tak narušit jakoukoliv zdravou tkáň v těle.
Reakcí se zdravou tkání navíc volný radikál vyvolá vznik dalších volných radikálů, čímž může dojít k řetězové reakci. Tento proces pak stojí za příčinou vzniku mnoha chronických chorob, jako jsou degenerativní kloubní nemoci, oslabení imunity, cukrovka, Alzheimerova a Parkinsonova nemoc či vznik opakovaných zánětů nebo rakovinného bujení. Čím víc máme volných radikálů v sobě a čím méně je tělo schopné je eliminovat, tím rychleji stárneme.
Správnou a vyváženou stravou se dá organismus dobře vyživovat a průběžně očišťovat, což pomáhá buňkám ve vykonávání jejich funkcí a prodlužuje jejich životnost. Život ve znečištěném a stresujícím prostředí si navíc žádá příjem opravdu velkého množství antioxidantů. Dále byste neměli zapomínat na aktivní pohyb a dlouhodobě dobré psychické rozpoložení. Správnou a vyváženou stravou se dá organismus dobře vyživovat a průběžně očišťovat, což pomáhá buňkám ve vykonávání jejich funkcí a prodlužuje jejich životnost.
Autor: Jad
Co ovlivňuje délku života?
Názory odborníků jsou různé a přesvědčivá odpověď neexistuje. Jedna z tézí vychází z teorie evoluce. Vědci, kteří zastávají tuto myšlenku jsou toho názoru, že stárnutí a následná smrt je nutná proto, abychom uvolňovali místo novým jedincům s novou genetickou výbavou. Druhá teorie zastává názor, že buňky organismu se opotřebovávají tak, že od určitého bodu už jednoduše nejsou schopny obnovy a dalšího dělení. Která z teorií je správná? Pravděpodobně bude něco pravdy na každé z nich.V posledních deseti letech vědci našli četné důkazy u obou teorií. Testování genů u červů například ukázalo, že je možné zvýšit životnost až 4 krát, což potvrzuje, že existují geny, které určují, jak dlouho budeme žít. Další testování ukazuje, že buňky se mohou dělit pouze na určitý počet. To je způsobeno tím, že na konci chromozomů jsou tzv. telomery, které se každým dalším dělení stávají kratší a kratší, až nakonec dojde k úplnému odumření buňky.
Když buňky přestanou být schopné revitalizace organismu, a ten je zároveň stále víc znečišťován různými odpadními látkami, volnými radikály a toxiny, které tělo není schopné bez naší pomoci vyplavit, přicházejí první příznaky stárnutí. Patří mezi ně ztráta síly a životní energie, šedivění a vypadávání vlasů, zhoršení sluchu a zraku, zjevné opotřebování kůže a chřadnutí vnitřních orgánů.
S volnými radikály není radno si zahrávat
Navíc, náš život není ovlivňován pouze zevnitř. Silným faktorem je také prostředí, ve kterém žijeme. Svět moderních technologií si vybírá svou daň mnoha způsoby. K těm nejviditelnějším patří devastace životního prostředí, což má za následek znečištění vody, vzduchu a půdy. To má bezprostřední dopad na kvalitu potravin a tekutin, které přijímáme. Méně hmatatelnými negativními dopady pak jsou stres a jeho projevy, jako psychické vyčerpání nebo poruchy spánku. Všechny tyto faktory výrazně zvyšují přítomnost volných radikálů v lidském těle a zároveň snižují schopnost našeho organismu na tuto hrozbu účinně odpovídat.U volných radikálů se na chvíli zastavíme. Volné radikály jsou látky, které v lidském těle vznikají při látkové výměně. Za přítomnosti škodlivých toxinů jich tělo produkuje větší množství, což je velmi nebezpečné. Volné radikály se totiž neustále snaží navázat se na jinou chemickou sloučeninu a mohou tak narušit jakoukoliv zdravou tkáň v těle.
Reakcí se zdravou tkání navíc volný radikál vyvolá vznik dalších volných radikálů, čímž může dojít k řetězové reakci. Tento proces pak stojí za příčinou vzniku mnoha chronických chorob, jako jsou degenerativní kloubní nemoci, oslabení imunity, cukrovka, Alzheimerova a Parkinsonova nemoc či vznik opakovaných zánětů nebo rakovinného bujení. Čím víc máme volných radikálů v sobě a čím méně je tělo schopné je eliminovat, tím rychleji stárneme.
Jak zastavit čas?
Otázkou pak zůstává, jak zastavit čas? Dlouhý život láká každého z nás, je však třeba si uvědomit, že dlouhý život nám bude k ničemu, pokud jej neprožijeme v určité kvalitě, tedy relativně zdraví a soběstační. Dlouhého a kvalitního života lze dosáhnout podle odborníků jedině tím, že na proces stárnutí a jeho oddalování začneme myslet co nejdříve v mládí, když se nás tyto věci ještě zdánlivě netýkají. Důležitý je zdravý životní styl, ke kterému neodmyslitelně patří zdravé stravování.Správnou a vyváženou stravou se dá organismus dobře vyživovat a průběžně očišťovat, což pomáhá buňkám ve vykonávání jejich funkcí a prodlužuje jejich životnost. Život ve znečištěném a stresujícím prostředí si navíc žádá příjem opravdu velkého množství antioxidantů. Dále byste neměli zapomínat na aktivní pohyb a dlouhodobě dobré psychické rozpoložení. Správnou a vyváženou stravou se dá organismus dobře vyživovat a průběžně očišťovat, což pomáhá buňkám ve vykonávání jejich funkcí a prodlužuje jejich životnost.
Autor: Jad
Stárnutí - Jak zastavit čas? Otázkou pak zůstává, jak zastavit čas? Dlouhý život láká každého z nás, je však třeba si uvědomit, že stárnutí
Zdravá výživa
302
Komentáře
YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ