Zdraví

Zdraví ženy po čtyřicítce aneb čím je toto období nejvíce ohroženo?

06.04 2021|Zdraví
Zdraví ženy po čtyřicítce aneb čím je toto období nejvíce ohroženo?

Čtyřicet svíček na narozeninovém dortu. Biologické hodiny tikají čím dál hlasitěji. Bohužel si každá žena musí prožít toto období na vlastní kůži. Jak zvládnout tuto strmou cestu z kopce dolů bez velké újmy? Podívejme se spolu, co můžeme pro své zdraví udělat my samy.

Změny, kterými prochází nejen naše tělo

Stárnutí pleti

První mimické vrásky se sice objeví už mnohem dříve, než se čtyřicátým rokem, ale již se to nezlepšuje, ba naopak. Je to celkem logické vzhledem k úbytku kolagenu, jehož produkce začíná klesat již po 25. roce. Na svědomí to má i zastavená tvorba elastinu, jenž je protein podporující tvorbu pružných vláken nejen v pokožce, ale také v dalších tkáních. Důsledkem je suchá a oslabená pokožka, tvoří se vrásky a brázdy kolem očí a ochabuje kůže na krku.

Boj s váhou

U žen je těžké bojovat s váhou již po dvacátém roce. S přibývajícím věkem je to ale čím dál více náročnější. Svaly ochabují při nedostatku fyzické aktivity a svalová hmota tak ubývá. Na problémových partiích přibývá tuk, zejména kolem břicha, stehen a hýždí.

Hormonální dysbalance

Menopauza neboli klimakterium nás může již v tomto věku také zastihnout. Některé ženy se dostanou do přechodu již před 40. rokem, jiné až kolem 60 let. Průměrný věk je pak 51 let. Během tohoto období klesají hodnoty estrogenu, což provází čtyři hlavní příznaky: noční pocení, návaly horka, pokleslá nálada a nervozita. Přináší to také fyzické změny, které se projevují nárůstem ochlupení v obličejové oblasti, padání vlasů a ztráta ochlupení na horní části rukou. 

Sexuální život na poklesu

V oblasti pohlavního života údajně žena po 40. roce padá z vrcholu, kterého dosáhla ve 30. roce. Za následek mohou nejen hormonální změny, ale také vytíženost a následky přirozeného porodu.  V období menopauzy se s poklesem estrogenu zároveň potýkáme s vaginální suchostí, která zapříčiňuje obtížnější vyvrcholení. Sexu si v této dekádě také ženy vzhledem k povinnostem denního života užívají mnohem méně. Navíc se mohou setkat s problémy po vaginálním porodu, mezi něž mohou patřit narušená nervová vlákna v okolí močového měchýře, například močovou inkontinencí.

První šediny

Krásná přírodní barva našich vlasů se pomalu začne ztrácet do pozadí. Úbytek melaninu, který je podstatný pro výživu našich vlasů, je teď čím dál výraznější. S poklesem hormonu estrogenu zase nastane problém s řídnutím vlasů, proto často nezbývá nic jiného, než zajít ke kadeřníkovi a nechat si udělat letní sestřih.

Čtení daleko od očí 

Už jste se postřehly, jak čtete knihu vzdálenou dále od očí, než tomu bývalo obvykle. Pokud se vám písmenka před očima mlží, může jít o příznak presbyopie, která byla také nazývána stařeckou vetchozrakostí. Je způsobena degenerací materiálu oční čočky, což má na svědomí ukládání látky bílkovinné povahy, následkem je pak snížená akomodace, pružnost čočky. Dalšími příznakem je také únava a bolest hlavy. 

Změní se také hlas

Nemusí to být až tak patrné, neboť posun nebývá o celé oktávy, ale o pár tónů se posune níže. Mohou za to fyzické změny, které proběhnou na hlasivkových vazech, které jsou méně elastické, dokonce mohou atrofovat. Hlas je dokonce slabší a méně předvídatelný. Proběhnout mohou změny i na úrovni svalů v oblasti hrtanu, které se oslabí a může se to projevit i neurosenzorickými změnami. Pro hrtan je tak náročnější rozeznat, jestli je strava tekuté nebo pevné konzistence. Důsledkem jsou polykací potíže.

Zubní kazy a paradentóza

Větší citlivost zubů na zubní kaz je opodstatněná nejen úbytkem vápníku, ale také v důsledku ústupu dásní. Zuby jsou tak mnohem náchylnější k tvorbě zubního kazu, ale taktéž vzniku paradentózy. Ta je zánětlivým onemocněním závěsného aparátu zubů. Hlavními příznaky jsou bolestivé, citlivé a zanícené dásně, které často krvácí, zuby se začínají viklat, časem mohou vypadnout. Záludností je ukrytá ve snížené citlivosti zubů, jež vzniká následkem scvrknutí nervů. To přináší samozřejmě menší schopnost rozpoznání počínajícího zubního kazu.

Křehčí kosti, slabší svaly a klouby

S přibývajícím věkem dochází i úbytku kostní hmoty. Zatímco ještě po dvacátém roce stále rosteme, nyní se smršťujeme. Mezi 30. a 70. rokem se zmenšíme v průměru o pět centimetrů. S nižším obsahem vápníku a vitamínu D v kostech dochází k vyšší lámavosti kostí. Zranění se také hojí podstatně déle, a to v důsledku hormonálních, fyziologických a biochemických změn. Proto je důležité dbát i na zvýšený příjem proteinů.

Sarkopenie, úbytek svalové hmoty, se rozjede po třicátém roce a s každou dekádou přinese 3-5% úbytek svalové hmoty. Zejména pak v tom případě, pokud jsme fyzicky neaktivní. Klouby se také začínají oslabovat. Je to přičítáno zejména hormonální dysbalanci, obezitě nebo chronickému zánětu, Vše jde ruku v ruce se zdravou výživou a fyzickou aktivitou. Nadměrná fyzická aktivita může také zapříčinit opotřebení kloubů, zejména u silových sportů. Klouby jsou zkrátka ochromeny úbytkem kolagenu, který dodává přirozenou pružnost vazům, šlachám i chrupavkám.

Ochablá prsa

Proměnou prochází i ženská prsa. Zatímco v mládí byla krásně pevná, nyní se začnou svěšovat. Svalová tkáň mizí a mění se, jak jinak než, v tukovou. Na vině je také oslabení cooperových vazů.

Co můžeme udělat pro své zdraví po 40?

Pakliže jsou některé skutečnosti o našem zdraví vrozené, nemůžeme tím nic udělat. Do jisté míry ale přesto dokážeme ovlivnit nástup a vývoj jistých nemocí. Jak už nás to učili ve škole, nebude to možné jinak, než zdravým životním stylem. K tomu se musíme také přičinit pravidelnými návštěvami lékaře.

Záludný estrogen

Čím se tělo ženy, ale také kvalita jejího života po 40. roce, změní? Veškeré změny jsou zejména hormonálního původu a za příčinou stojí kolísání hormonu estrogenu. Setkáváme se s perimenopauzou, což je období předcházející samotnou menopauzu, které trvá až do roku po skončení poslední menstruace. Je znatelné první stávkou vaječníků, kdy už perioda nebývá pravidelná. Její trvání je v průměru 1-2 roky, u každé ženy je tomu samozřejmě jinak.

Toto období v sobě také skrývá obtíže s otěhotněním, což je dáno nejen nepravidelností a nepředvídatelností menstruačního cyklu. Kolísavé hodnoty hormonu estrogenu mohou cyklus zkrátit nebo naopak prodloužit, mohou jej zmírnit nebo naopak zesílit. Potíže se tak ukrývají i v těhotenství samotném, neboť je rizikovější vzhledem k vyšší pravděpodobnosti vzniku vysokého krevního tlaku nebo těhotenské cukrovky. S tím je spojeno nejen vyšší riziko úmrtí dítěte v prenatálním období, ale také vznik vrozených vývojových vad.

Chraňme si kosti!

S úbytkem estrogenu souvisí také úbytek vápníku, který má pozitivní vliv na jeho vstřebávání do kostní tkáně. Zároveň stimuluje tvorbu hormonu kalcitoninu, který vyrovnává hodnotu vápníku v kostech. Proto je nezbytné již během perimenopauzy dbát na zvýšený přísun vápníku ve stravě. Ideálním množstvím je 1000 mg za den. Takovou dávku naleznete v přibližně ve 100 g máku a 300 g tučného tvarohu. Dále pak ve 100 g parmazánu, ale také v dalších tvrdých sýrech. S konzumací kalcia však nesmíme zapomenout ani na pravidelný příjem vitamínu D, který je jeho prekurzorem. Kombinaci kalcia a vitamínu D naleznete třeba v sardinkách.

Rizika spojená s hormonálním poklesem

Pokles estrogenu má také neblahé účinky na srdce, neboť dochází k nárůstu škodlivého LDL cholesterolu, dále pak ke snížení elasticity cév a nárůst viscerálního tuku.

S touto dekádou musíme také podotknout vzrůstající riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníků a dělohy. S věkem se také oslabují svaly pánevního dna, což přináší zase problémy s močovou inkontinencí nebo prolaps pánevních orgánů. Zejména ženy s nadváhou mohou zažít děložní myomy, nezhoubné nádory dělohy.

Jídlem ke zdraví

Po čtvrté dekádě si můžeme povšimnout, že jíme méně než kdysi. Je to  dáno tím, že nepotřebujeme tolik kalorií a metabolismus je ostatně o něco pomalejší. Nezbytnou součástí jídelníčku by měla být zelenina, ovoce, cereálie a samozřejmě potraviny bohaté na kalcium a vitamín D.

Přednost bychom měli dávat čerstvé stravě, nejlépe sezónním potravinám, a nekupovat polotovary. K lepšímu trávení poslouží vláknina, která střeva krásně vyčistí. Pokud začnete zkoumat kalorické hodnoty jednotlivých potravin, ani to nebude od věci.

K sestavení hodnotného jídelníčku poslouží také znalost skladby jednotlivých složek. Strava by se měla skládat z 30 % tuků, 10-35 % bílkovin a 35-60 % sacharidů. Zaměřte se zejména na zdravé tuky, kterými jsou omega-3 mastné kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Pamatujte také na 21-38 g vlákniny denně. Mezi zdroje patří kupříkladu jablka, různé druhy zeleniny, rozinky, celozrnné chleby a fazole.

Pohyb a zachování krásy

Se stravou jde ruku v ruce také pravidelný pohyb, který přispívá i psychické pohodě, udržení fyzické kondice i kráse. Pokud jste doteď nemusela řešit problémy s pletí, jste šťastnou ženou, avšak nezapomínejte na pravidelnou hydrataci, výživné krémy s koenzymem Q10 a antioxidanty – vitamínem A, C a E. Taková péče se vám časem vrátí. Ve slunných měsících pleť ošetřujte krémy s UV protekcí.

Na které pravidelné lékařské prohlídky nezapomenout?

Gynekologické prohlídky

Kromě běžného fyzikálního vyšetření a vyšetření pomocí ultrazvuku, vám lékař udělá i další vyšetření. O která jde?

PAP test
Od 21. roku vám pravidelně lékař s 3-5 letým odstupem provádí stěr z děložního čípku na přítomnost různých vaginálních infekcí a prekancerózních změn. Cílem je tedy zjistit časné stádium rakoviny děložního čípku.

HPV test 
V rámci běžné prohlídky se také provádí stěr z děložního hrdla na přítomnost lidského papilomaviru, který téměř ve sta procentech stojí za výskytem rakoviny děložního čípku. Test se provádí každý 3.-5. rok.

Vyšetření prsu a mamografie
V rámci prevence budete každý půlrok vyšetřena gynekologem tak, jak to už znáte. Po 45. roce máte nárok dvakrát do roka podstoupit mamografii, která dokáže odhalit časné stádium rakoviny prsu. Mezitím však nezapomínejte na samovyšetření prsu.

Pravidelné prohlídky u praktického lékaře

V rámci běžné prohlídky u svého praktika, na kterou byste měla zamířit jednou za dva roky (každý 23. měsíc), budete otázána na změny v anamnéze. Zároveň si vás lékař vyšetří, zeptá se na potíže, napíše žádanky na potřebná vyšetření a změří krevní tlak.

EKG

Každý čtvrtý rok vám také natočí EKG, které dokáže odhalit onemocnění srdce.

Test kostní denzitometrie 

S úbytkem kostní tkáně je možný i vznik osteoporózy. Při podezření vás doktor pošle na rentgen, pak denzitometrii, která provede bezbolestný screening kostní hustoty.

Diabetický screening a hodnoty cholesterolu

Se 40. rokem by vám také lékař měl provést odběr a nechat vyšetřit množství glykémie a cholesterolu v krvi.

Kožní prohlídka

Opomenout bychom samozřejmě neměly ani pravidelnou kontrolu kůže, zejména pak znamének. Pokud se změní jejich barva, tvar z pravidelného do nepravidelného, velikost, měly bychom zamířit za kožním lékařem.

Oční prohlídka

Vzniklou oční vadu bude nejspíš nutné vyřešit adekvátní kompenzační pomůckou. Nabízí se zde možnost výběru mezi brýlemi na čtení, bifokálními nebo multifokálními brýlemi. Před tím se ale poraďte se svým lékařem, který může mimo jiné odhalit i jiné oční vady.

Pravidelné preventivní prohlídky u dentisty

Pojišťovnou hrazené prohlídky u svého zubaře určitě využívejte každý půlrok. Předejdete tak kumulaci zubních kazů a dalších obtíží, které vznikají v dutině ústní. Jako těhotná máte nárok na 2 prohlídky během těhotenství.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zdraví ženy po dvaceti aneb s jakými zdravotními problémy se můžeme potýkat
Zdraví ženy po třicítce aneb čím je toto období nejvíce ohroženo?

Autor: Zuzana Pitříková

Zdraví ženy po čtyřicítce aneb čím je toto období nejvíce ohroženo? Co se v ženském těle mění po 40. roce života? Na co je potřeba dát si pozor, abychom si uchovaly zdraví? Jaký životní styl zvolit?
Zdravá výživa

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ