Zdraví

Syndrom karpálního tunelu

04.08 2019|Nemoci

V dnešní době není bohužel nijak ojedinělé slyšet od kolegů a přátel, že se potýkají se syndromem karpálního tunelu. Karpální tunel je průchod, kterým vedou nervy a cévy z předloktí do dlaně. Je ohraničený zápěstními kůstkami a ze stran třemi zápěstními kostmi. Mezi strukturami nacházejícími se v tomto tunelu je také nerv medianus. Může se stát, že je tento nerv tlačen proti tvrdému povrchu některé z okolních kostí.

Jak se pozná syndrom karpálního tunelu?

Tomu se říká syndrom karpálního tunelu. Projevuje se brněním, pálením a bolestí prvních tří prstů - palce, ukazováčku a prostředníčku. Někdy má člověk postižený tímto syndromem dokonce problémy uchopit pořádně věci do ruky, ztratí svou obvyklou manuální zručnost a pokud se situace zhoršuje a není nijak léčena, mohou začít dokonce atrofovat svaly na spodním článku palce. Nepříjemné pocity a bolest jsou nejhorší v noci a ráno, mohou někdy vystřelovat až do předloktí a paže. Podle statistik je syndrom karpálního tunelu poprvé projevuje nejčastěji u dospělých mezi čtyřiceti a šedesáti pěti lety a postihuje především ženy.

Co je konkrétní příčinou tohoto syndromu?

Často se objeví z naprosto neznámých důvodů a je těžké jeho symptomy odlišit od jiných druhů bolestivosti rukou a paží, což potom komplikuje řešení situace a léčbu. Může ho způsobit cokoli, co tlačí dostatečně silně a vytrvale na střední nerv v karpálním tunelu. Otok nebo přímé poškození následující po úraze či vysoké námaze je jeden z přímočarých viníků. Může to být také způsobeno dlouhodobou námahou a poškozením, které se kumuluje. Například při častém opakovaném ohýbání zápěstí do určité polohy se zvyšuje tlak tekutiny v karpálním tunelu, což časem může vést ke vzniku tohoto syndromu.

Pohyby zápěstím ani nemusí být namáhavé, přesto po dostatečném čase, kdy byla ruka v nevhodné poloze při svém pohybu, může dojít k bolestivým následkům - v současné době je mnoho případů plynoucích ze špatné polohy a nedostatečném protahování při práci na počítači. Dá se říct, že každá nevinná činnost, při které používáme hodně ruce a zápěstí, představuje nebezpečí, pokud si nezavedeme správný režim odpočinku, například i kreslení nebo háčkování.

Nemusí se ani jednat o samotný ohyb, i dlouhodobá práce s vibrujícím nástrojem nebo práce, která vyžaduje trvalý pevný úchop mohou vyústit v syndrom karpálního tunelu. Na nerv můžou tlačit také tělesa, jako jsou různé druhy nádorů. Rizikovými faktory při vzniku syndromu karpálního tunelu jsou těhotenství, nadváha, cukrovka, revmatoidní artritida, poruchy štítné žlázy a v neposlední řadě také genetické předpoklady. Všeobecně se dá říct, že riziko se zvyšuje s narůstajícím věkem. Pokud se zdá, že tento stav vznikl opravdu bez důvodu, může to značit nějaké komplexnější problémy s nervovou soustavou, které se teprve začnou projevovat.

Diagnóza

Pokud máte podezření, že se u vás vyvinul syndrom karpálního tunelu, zamiřte k lékaři, aby to potvrdil. Tento syndrom se často zaměňuje s jakoukoli bolestí související s pohybem zápěstí, ovšem pokud je právě bolest primárním symptomem, nejspíš se o něj nejedná. Hlavní jsou neurologické projevy - ztráta citlivosti a brnění prvních tří prstů, kterým střední nerv karpálního tunelu zprostředkovává hmat.

Zajímavostí je debata, zda lze syndrom karpálního tunelu považovat za pracovní úraz. Protože jsou jeho symptomy někdy těžko rozlišitelné od jiných stavů, nebylo zatím jednoznačně prokázáno, že některé druhy (především manuální) práce představují větší riziko jeho vzniku. Neexistuje tedy ani jasné stanovisko, které by určovalo, zda má zaměstnanec nárok na odškodnění v případě vzniku tohoto konkrétního syndromu.

Dobrá zpráva je, že celá třetina osob, které začnou trpět syndromem karpálního tunelu, si s ním dokáže postupně poradit nebo výrazně zmírnit jeho projevy, aniž by podstoupili nějakou speciální léčbu. Bohužel ale zatím nejsou žádné uspokojivé vědecké výsledky, které by napovídaly, že existuje nějaká prevence jeho vzniku.

Nejistá prevence

Doporučuje se fyzická aktivita a pravidelné přestávky při činnosti zápěstím, ale není prokázáno, že to má nějaký vliv, stejně jako není jasně prokázáno, jestli všechny výše zmíněné činnosti skutečně syndrom karpálního tunelu způsobují. Zatím se zdá, že největší roli v otázce toho, zda se syndrom karpálního tunelu rozvine, má genetika.

Při vážnějších případech tohoto syndromu, kdy je nutná speciální léčba, je několik možností. Mezi ně patří fyzioterapie a dávky steroidů užívaných ústně nebo injekčně, dále použití dlahy, která má zajistit znehybnění zápěstí, a někdy je nutné přistoupit k operativnímu řešení, kdy se přetnou zápěstní vazy a tím se odstraní tlak kladený na nerv.

Doporučuje se nevykonávat aktivity, které zhoršují vnímané příznaky. Další následky by prodělání syndromu karpálního tunelu mít nemělo. Navíc pokud podstoupíte operaci na uvolnění vazů, je velmi nepravděpodobné, že se u vás tento syndrom znovu objeví. Při chronických případech, které nastávají především u starších pacientů, je někdy poškození nervů trvalé a projevuje se sníženým citem v prstech, horší pohyblivostí a úbytkem svalstva dlaně.

Ať už vzniku syndromu karpálního tunelu můžeme efektivně zabránit nebo ne, vždy má smysl naplánovat si v namáhavé činnosti přestávky a zajistit správnou polohu při dlouhodobém používání počítače. Pravidelným protahováním a zařazením dostatečné fyzické aktivity se vyhneme spoustě zbytečné bolesti a dalších zdravotních problémů.

Autor: Barbora Bukačová

Syndrom karpálního tunelu je typickou nemocí ve starším věku. Nejčastěji postihuje ženy. Jeho příčina může být různá, stejně tak jako prevence. Existuje několik druhů léčby syndromu karpálního tunelu.
Zdravá výživa

 301 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ