Zdraví

Roup dětský, aneb co je malé, není vždy milé

06.11 2019|Nemoci
Roup dětský, aneb co je malé, není vždy milé

Roup dětský je drobný, světlý až bílý červíček, který patří mezi hlísty a dosahuje délky šest milimetrů, v případě samiček dokonce až dvanáct. Parazituje výhradně na lidech a to v tlustém i tenkém střevě. Do těla se dostává ústy ve formě vajíček s vyvinutými larvami uvnitř.

V trávicím systému se vajíčka zbaví obalu, larvy dospějí a spáří se. Samečci poté uhynou a samičky putují ke konečníku, kde kladou tisíce vajíček na okraj řitního otvoru, protože vajíčka potřebují ke svému vývoji kyslík. Vajíčka se poté zachytí nejčastěji na rukou hostitele, odkud se mohou dostat opět do jeho úst, což se nazývá autoinfekce, nebo prakticky na jakýkoli povrch, kterého se hostitel dotkne infikovanýma rukama, a celý proces se může úspěšně opakovat.

Jak poznat, že máme nezvané hosty?

Celkem jednoznačnou stopou jsou mrtví nebo živí roupi ve stolici, ovšem všimnout si infekce tímto způsobem není obvyklé. Fyziologické příznaky zahrnují zvýšenou teplotu, nadýmání, průjem a další střevní potíže, nechutenství a nevolnost. Roupi obývající naše střeva mohou dost zamávat s vnitřní rovnováhou a správným fungováním trávicího traktu, dostaví se tedy postupně také únava, která pramení ze špatného vstřebávání živin ve střevech.

Dalším výrazně nepříjemným příznakem je intenzivní svědění v okolí konečníku, které je způsobené aktivitou samiček při kladení a samotnými vajíčky. K tomuto nejčastěji dochází v noci, protože mají rády vlhké, temné prostředí při kladení. Není divu, že k únavě způsobené problémy s trávením se přidává i únava plynoucí ze špatného spánku.

U dětí tak při zamoření roupy můžeme pozorovat i změnu chování, protože se s nevyspáním vyrovnávají ještě hůř než dospělí, jsou nevrlé a neurotické. Jednoznačně se o přítomnosti roupů můžeme přesvědčit vyšetřením u lékaře. Odebírá se vzorek vajíček z okolí řitního otvoru pomocí speciální pásky nebo skleněné tyčinky, někdy také vzorek stolice. Někdy je nutné odběr opakovat, protože samičky nekladou vajíčka pravidelně každý den.

Jak se vlastně nakazíme?

Již bylo zmíněno, že roupi do našeho těla vstupují ústy. V drtivé většině případů se vajíčka přenášejí přímým kontaktem, čili “z ruky do ruky” nebo prostřednictvím předmětů, na které sahal nakažený člověk. Vajíčka špatně snášejí sucho a dokonce i světlo, takže přenos například vzduchem je málo pravděpodobný. To, kde na nás budou vajíčka nastražená, je bohužel velice těžké odhadnout. Nemůžeme ovlivnit, zda si člověk, který se před námi držel tyče v tramvaji, umyl pořádně ruce.

Nejčastěji se ale roup dětský drží malých dětí, pro které ještě důkladná hygiena není samozřejmostí nebo ani nejsou schopné ji samy ještě zajistit. Navíc chodí do školek a škol, kde je přenos mezi dětmi velmi snadný. Ani dospělí samozřejmě nejsou v bezpečí před nevítanou infestací. Naštěstí samotný fakt, že přijdeme do styku s vajíčky roupu dětského, ještě neznamená, že jsme ztraceni. Dobrá imunita, zdravý zažívací trakt a správná strava nás mohou uchránit nepříjemných následků.

Mám roupi, je to vážné?

Pochopitelně samotný fakt, že v našich útrobách živoří červi, je znepokojující. Dobrá zpráva však je, že v drtivé většině případů se nemusíme bát žádných vážných následků. Pokud problém identifikujeme a začneme se s ním vypořádávat, je to sice nepříjemné, ale naše zdraví to výrazně neohrožuje. Pokud se ale neléčíme nebo máme výjimečnou smůlu, mohou nastat komplikace. Přítomnost roupů ve střevech může způsobit různé vážnější nebo chronické střevní záněty a může vést k výraznému nedostatku živin, které se špatně vstřebávají. Navíc v případě žen se vajíčka nebo i dospělci mohou dostat do močového nebo pohlavního ústrojí, kde opět mohou způsobit různá podráždění a záněty. Proto je potřeba se roupů co nejrychleji a nejefektivněji zbavit.

Jak se zbavit roupů?

Všichni tvorové mají právo na život… ale pokud možno někde jinde, než v našem těle. Ač to pro někoho může být trapné, nejlepším prvním krokem je návštěva lékaře, který nám doporučí vhodný lék a jeho dávkování. Poradí také, jak se mají chránit lidé v našem okolí, kteří mohou být infikováni, i když se to ještě neprojevilo. Farmaceutické hubení roupů má vynikající účinnost, takže stojí za to překonat stud, který člověk možná cítí. Kromě léků samozřejmě existují i jiné cesty, jak s roupi bojovat, oblíbený je například česnek, kysané zelí nebo kysané mléčné výrobky. Kromě samotné léčby musíme přizpůsobit i styl života.

Především dbát o zvýšenou hygienu rukou a v oblasti konečníku. Každé ráno se důkladně sprchovat, ostříhat si nehty na krátko a pokusit se zamezit kontaktu rukou s ústy. Vajíčka se mohou držet také na textilu, takže často měnit ručník, spodní prádlo, pyžamo, případně i ložní prádlo, a vše vyprat ve vysoké teplotě a vyžehlit. Vajíčka roupů totiž velmi špatně snáší vysokou teplotu, takže je to způsob, jak se jich zaručeně zbavit a zabránit jejich dalšímu šíření. Pokud se hostitel vyskytoval v nějakém kolektivu, například dítě ve školce, určitě je správné to nahlásit, aby i ostatní mohli hned začít aplikovat preventivní opatření a případně i léčbu.

Roupi nemám a nechci - prevence

Pokud tedy neovlivníme samotný fakt, že můžeme přijít do styku s vajíčky, jak je možné se bránit? Samozřejmě řádná hygiena je základ. Umývání rukou po použití toalety, před každým jídlem a po každé pochůzce mimo domov se zdá být samozřejmostí, ale zapomenout je snadné a problém může být na světě.

Dalším pilířem je dobrý celkový stav organismu a správná strava. Dobrý imunitní systém si s některými napadeními dokáže poradit ještě před tím, než vypuknou. Navíc roupi milují a potřebují ke svému životu rafinovaný cukr, takže omezení sladkostí je velice vhodným krokem, stejně jako konzumace dostatku zeleniny a celkově vlákniny, která udrží naše střeva při dobrém zdraví.

Autor: Barbora Bukačová

Roupi, aneb co je malé, není vždy milé. Roup dětský je parazit, který nejčastěji útočí na děti. Od nich se pak často dostává k ostatním členům rodiny
Zdravá výživa

 303 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ