Zdraví

Když člen rodiny trpí hraniční poruchou osobnosti

30.10 2015|Psychika
Když člen rodiny trpí hraniční poruchou osobnosti

Odborníci se shodují na tom, že tato raná porucha osobnosti se bude v budoucnu vyskytovat ještě častěji, a už dnes vycházejí z toho, že 30-70 % psychoterapeutických pacientů trpí právě hraniční poruchou osobnosti.

Co je zpravidla důvodem vzniku hraniční poruchy osobnosti?

Již v úvodu jsme mohli zaznamenat, že jde opět o ranou poruchu. Můžeme větu tedy chápat tak, že drama člověka začíná dramatem jeho rodičů. Drama rodičů se stále více nebo méně odráží v lidském životě. Rodiče předávají svým dětem dědictví, které má se všemi jejich pozitivními i negativními vlastnostmi silný vliv, zvláště pak v prvních letech života. Často už před narozením dochází z nějakého důvodu k odmítání dítěte jedním nebo i oběma rodiči. Můžeme pro představu uvést děti, které se narodí např. ženám, které byly znásilněny - příkladem může být válečný konflikt v bývalé Jugoslávii. U nechtěných těhotenství prokazatelně vznikají častější komplikace než u těch, která jsou chtěná. Kdy se budoucí maminka cítí dobře, je spokojená a na dítě se těší.

Jak se chová člověk trpící hraniční poruchou?

Především je zřetelné rozštěpení osobnosti na extrémně odlišné poloviny. Setkáváme se s nedotknutelností, obranou a agresí na jedné straně. Na straně druhé zaznamenáme bezmoc, něhu a zranitelnost. Obě části při své protikladnosti představují silné napětí. U lidí s hraniční poruchou tedy vnímáme napřed jen bránící se, často agresivní stránku, zatímco něžná, zranitelná část je skrytá.

V období dospívání mnoho mladých lidí utíká z domova, i když nedosáhli zralosti, která je nutná pro samostatný život. Často se tito lidé sebepoškozují nebo si navzájem způsobují bolestivá zranění. Není to z toho důvodu, že by mezi nimi panovaly spory. Jde o výraz jejich narušeného cítění. Cítí se prázdní a mají dojem, jako by jim jejich části těla nepatřily. Nebývají výjimkou ani pokusy o sebevraždu. Vzájemné zraňování je vlastně pokusem pocítit sebe sama. Jsou velmi hrdí a svou hrdost by nevyměnili za nic na světě. Nápadné je u těchto lidí časté střídání nálad, příznaků a možných stesků. Jejich rozlišování mezi představou a skutečností je neostré.

Typická je častá ztráta kontroly nad impulzy, nejen nad agresí, ale i nad jídlem, sexualitou, jízdou v autě a peněžními výdaji. Jejich vztahy s partnery jsou velice problémové. Protože jim chybí možnost vyvinout skutečnou účast a pocit viny, zůstávají jejich vztahy koncentrované na vlastní potřeby. Vznikají u nich většinou nesmírné nároky a bezohlednost. Oni touží po stabilním vztahu, nejsou však schopni kontinuity ve vztazích. Velká část těchto lidí bývá závislá na alkoholu, lécích a drogách. Jsou vždy vysloveně problémovými lidmi. Mají často množství sociálních problémů - dluhy, problémy s integrací, problémy se vzděláním.

Jak vypadá léčba člověka s hraniční poruchou osobnosti?

Přichází na řadu psychoterapie. Jejím hlavním cílem je pomoc při přechodu od chaosu ke struktuře. Terapeut má za úkol podpořit pacienta , aby se konfrontoval se svými pocity, zvlášť s afekty, kterým se až doposud bránil. Musí být jasně dána pravidla, prostor, chování a hlavně hranice. Pacient je informován o své poruše. Těžiště terapie by mělo být „tady a teď“. Musí být znemožněno sebepoškozující chování. Pracuje se na posílení a zlepšení ega. Zvlášť je třeba zvýšit schopnost snášet „nelibost“. Po stacionární terapii bývá vhodné zařazení do přechodného zařízení, kde se umožňuje postupná integrace do pracovního procesu. Probíhají zde i nácviky samostatného a zodpovědného života. Psychoterapie lidí, kteří trpí hraniční poruchou, patří bez nadsázky k těm nejtěžším.

Lidé, kteří trpí hraniční poruchou osobnosti mají velmi těžký život. Vše se prakticky točí kolem bojů o uznání a lásku. Být milován rodiči je základní potřeba dítěte. Dítě na ni má právo. Lidé, kteří trpí hraniční poruchou osobnosti byli dětmi nechtěnými. Pocit, že nejsou nebo nebudou svými rodiči milováni, provází a trápí mnoho dospělých až do konce života. Hledání lásky tam, kde se nedá získat způsobuje silné pocity zlosti, které postižený nakonec obrací proti sobě.

Autor: Liv

Když člen rodiny trpí hraniční poruchou osobnosti. Hraniční porucha osobnosti a její příznaky. Léčba hraniční poruchy osobnosti..
Zdravá výživa

 311 
  Komentáře ( 3 )
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ
Mirek|13.07 2016 21:22
Dcera (19) trpí HPO. Zatím zcela marně se snažíme najít vhodného terapeuta v Praze. Vzhledem k tomu, že terapie je problematická a dlouhodobá, narazili jsme buď na nezájem, nepochopení nebo nutnost terapii hradit, což představuje nemalé finanční prostředky. Mohu poprosit o radu, tip, nasměrování? Předem velmi děkuji.
Odpovědět
 13 
Majda|18.09 2017 00:59
Zdravím, skvělý terapeut na HPO je na Praze 5 - Santoška. PhDr. Petrželka, koukněte na netu :-) https://www.firmy.cz/detail/384636-phdr-zdenek-petrzelka-csc-praha-smichov.html

Pracuje na pojišťovnu a hodně mi pomohl. :-) Držím pěsti, Majda.
Odpovědět
 1 
Debil|19.01 2017 01:40
Mam HPO,tzn. jsem retardovany blazen. Kdo by me mel taky rad? Nedivim se me matce,na jejim miste bych uz davno zabila
Odpovědět
 2