Bez jódu se naše tělo neobejde. Třetina populace přitom trpí jeho nedostatkem

Jód je jedním z halogenů a se svou relativní atomovou hmotností je nejtěžším prvkem, jaký běžně využívají živé organismy. Sám o sobě má fialovou až černou barvu, v přírodě se ale vyskytuje nejspíš výlučně ve sloučeninách. Většina jódu vyskytujícího se na Zemi je rozpuštěná v mořské vodě, proto dává smysl, že nejběžnějším zdrojem, ze kterého ho získáváme pro výrobu, jsou pro nás mořské řasy.

Nalezneme ho i v některých tkáních v našem těle. V děloze a prsních bradavkách má význam při prenatálním vývoji a kojení. Jeho funkce na dalších místech, například v očích, mozkomíšním moku, ve stěnách cév a tkáních trávicího traktu, je stále do jisté míry zahalena tajemstvím.

Funkce jódu v našem těle

Nejdůležitější funkce jódu v našem těle je udržování správného chodu štítné žlázy a přítomnost v hormonech, které se zde tvoří. Těchto hormonů je celá skupina a regulují mnoho důležitých tělesných funkcí. Dostatek jódu je kriticky důležitý hlavně v prenatálním a raném vývoji, kdy na něm závisí správný tělesný růst a vývoj mozku. Pokud dojde k nedostatku v tomto období, není možné to později “dohnat” a dítě může nést doživotní následky.


I u dospělého člověka může velký nedostatek jódu vést ke sníženému intelektuálnímu výkonu, poruchám paměti a hrozí nebezpečí výpadků pozornosti, které můžou vyústit až v ADHD. Jód dále řídí látkovou výměnu, vstřebávání živin a jejich přeměnu na využitelnou energii, celkově ovlivňuje rychlost a kvalitu metabolismu. Přispívá tedy i k tomu, zda se cítíme dostatečně energicky a máme chuť do života. Na jódu závisí činnost nervů a například i nástup sexuálního dospívání.

Hormony štítné žlázy, jichž je jód součástí, napomáhají regeneraci kůže a vlasových folikulů a regulují pocení tak, aby pokožka byla dostatečně vlhká a nevysychala. Je tedy patrné, že na přítomnosti dostatečného množství jódu závisí nejen celková duševní a nervová svěžest, schopnost soustředění, paměť a tělesná pohoda, ale třeba i plodnost, a to jak u mužů, tak u žen.


Jód má pro naše tělo význam i jako vnější látka. Rozpuštěný ve směsi vody a alkoholu je součástí skupiny dezinfekčních přípravků, z nich nejznámější je jodová tinktura. Dnes se více využívá o něco šetrnější jodovaný povidon. Kromě toho jodidové tablety dokážou zabránit poškození štítné žlázy v případě kritického stupně radiace. Je to spíš zajímavost a opravdu krizové řešení, mohou totiž mít další vedlejší účinky.

Co se tedy stane, když máme jódu nedostatek?

Celosvětově to není nijak výjimečný stav, až třetina veškeré populace je v nebezpečí nedostatku jódu. Především těhotné ženy, ale také obyvatelé zemí, kde není vysoký obsah jódu v půdě, mezi které se řadí i Česko. V současnosti se klade důraz především na dostatek jódu během těhotenství, protože pokud ho žena nepřijímá dost, může to mít znatelný dopad na vývoj mozku jejího dítěte, což ho pochopitelně ovlivní na celý život. Může vést až ke sníženému IQ nebo dokonce kretenismu, který se projevuje celkovou růstovou a mentální retardací.

Na první pohled viditelným příznakem nedostatku jódu a špatného fungování štítné žlázy je struma neboli “vole”, která je způsobena zvětšením štítné žlázy ve snaze získat větší množství jódu a produkovat větší množství potřebných hormonů. Jak již bylo řečeno, jód má vliv na rychlost metabolismu, při jeho nedostatku se metabolismus zpomaluje. Z toho plynou mnohé další příznaky, třeba náhlý přírůstek na váze, protože v klidu tělo nespaluje tolik kalorií, kolik pro něj bylo obvyklé.

Začneme se k tomu také cítit zpomaleně a zesláble, protože se nám nedostává využitelné energie, začne nám být větší zima, srdce bije pomaleji, než obvykle. Nepříjemná může být také ztráta vlasů, kterou nedostatek jódu může vyvolat především u lidí, kteří k ní mají sklon. Dalším symptomem může být suchá a loupající se kůže, která se dostatečně rychle neregeneruje. U žen může v souvislosti se sexuálním zdravím způsobit nedostatek jódu nepravidelnou menstruaci a u mužů i žen může vést k neplodnosti.

Zdroje jódu

Dobrá zpráva je, že naše tělo nepotřebuje jódu hodně. Není ale možné ho dlouhodobě přechovávat, takže je potřeba pravidelně jód doplňovat a nelze se jednorázově zásobit na delší dobu dopředu. Už trochu horší zpráva je, že není mnoho opravdu dobrých zdrojů, odkud můžeme jód získat. V poslední době se situace zlepšila, protože se začala jodizovat sůl, ovšem není úplně snadné zjistit, kolik jódu v ní vlastně je. Jód se přidává také do některých mléčných výrobků pro děti. Jód nejsnadněji získáme ze stravy pocházející z moře - mořské ryby, řasy, mořské plody. Nalezneme ho i v některých minerálních vodách.

Přítomný je v živočišných výrobcích, pokud daná zvířata měla přísun jódu ve stravě. Stejně tak ho nalezneme v rostlinách, ale pouze pokud vyrostly v půdě bohaté na jód. Pokud tedy je jód přítomný v dostatečném množství, jsou pro nás dobrým zdrojem například mléčné výrobky, vejce nebo sušené švestky. Rozhodně není tedy na škodu pozastavit se nad složením své stravy a posoudit, zda se nám dostává dost jódu, případně jestli by některé naše problémy nemohly souviset s jeho nedostatkem, především pokud jste těhotná nebo kojící žena.

Autor: Barbora Bukačová

Bez jódu se naše tělo neobejde. Třetina populace přitom má nedostatek. Jód je velmi důležitý prvek nejen v těhotenství, ale také v normálním stavu. Latinsky se řekne Iodium.
Zdravá výživa