Vápník - účinky, zdroje a nedostatek

Účinky vápníku

Lidský organismus obsahuje 1,5 procenta vápníku, to znamená že se vápník vyskytuje v množstvích větších než jakýkoli jiný kation. Téměř všechen vápník se nachází v kostech a zubech. Ionizovaný vápník má velký význam při srážení krve, pro udržení normálního srdečního tepu a fungování svalů a nervů, hraje zásadní roli v propustnosti blan buněčného jádra, stavech únavy, plicních obtížích (při tuberkulóze) nebo zánětu mízních uzlin. Působí protidegenerativně a proti vzniku nádorových stavů.

Vstřebávání vápníku organismem závisí na mnoha faktorech, například na přítomnosti fosforu, vitamínů D2, C, hořčíku, fluóru a mědi a řádné činnosti příštítných tělísek. Vápník působí účinněji s vitamíny D3, A a F, železem a kyselinou solnou. Abychom zajistili lepší vstřebávání vápníku, je nutno dodávat organismu na každou jeho část odpovídající množství magnezia.

Dospělý člověk potřebuje denně asi 10 mg vápníku na kilogram tělesné váhy. Za normální se považuje denní dávka 400-500 mg vápníku. Děti do 12 měsíců potřebují 500-600 mg denně a ve věku 10-15 let ještě více - 600-700 mg denně a později, do 19 let, 500-600 mg. Žena v posledních měsících těhotenství potřebuje 1,5 g vápníku denně. V období stáří se kosti odvápňují, takže je nutno denní dávku zvýšit až na 800 mg. Abychom zajistili doplnění množství Ca, podáváme laktát, uhličitan či glukonan vápenatý nebo fosforečnany dvojvápenaté s vitamínem D2. Vysoký příjem vápníku a vitamínu D, například u dětí,je potencionálním zdrojem hyperkalcemie, tedy převápnění.

Dlouhotrvající nedostatek vápníku vede k vyšší kazivosti zubů, lámání kostí, svalovým křečem. Může vést ke vzniku roztroušené sklerózy. V případě nedostatku vápníku doporučuji jíst prášek z vaječných skořápek (půl lžičky denně), dodávají lehce vstřebatelný organický vápník, zejména po zlomeninách. Pozor na kombinaci s některými léky (je třeba konzultovat s lékařem). Kromě případů akutního žaludečně střevního ztuhnutí je lépe dodávat vápník organismu s potravinami.

Fytiny a zdroje vápníku

Obilné pokrmy mají díky obsahu kyseliny fytinové účinky odvápňující. Těžce rozpustná vápenato-hořečnatá sůl kyseliny fytinové se nachází ve slupkách ovoce a aleuronové vrstvě obilnin. V lidském organismu je normálním komponentem svalů, jater, plic a mozku. Kyselina fytinová, která se dostane do organismu s potravou, váže ve střevech vápník, hořčík, zinek, měď a železo a tvoří nerozpustné sloučeniny vylučované močí a stolicí. To má nepříznivý vliv zejména na pacienty s roztroušenou sklerózou, neboť každý úbytek hořčíku léčebný proces zpožďuje.

Paralelní konzumace syrové zeleniny a ovoce, které obsahují enzym fytázu, podporuje ve střevech štěpení soli kyseliny fytinové, a tak se uvolňuje hořčík, zinek, vápník a měď, které se stanou vstřebatelnými. Jinými slovy je nezbytné pít syrové zeleninové šťávy a jíst syrovou zeleninu, neboť jenom ty enzym fytázu obsahují a zaručují vstřebávání hořčíku, zinku, vápníku i mědi. Vařené potraviny enzym fytázu neobsahují.

Nejbohatším zdrojem lehce vstřebatelného vápníku je mléko, sýry, žloutky obsahující cholesterol, ale i lecitin, který chrání před sklerózou. Pacientům s roztroušenou sklerózou se doporučuje jak mléko, tak i mléčné výrobky. Dále se vápník nachází v čočce, brokolici, sardinkách, šprotech, nati petržele, , kapustě kadeřavé, řeřiše, pažitce, obilných klíčcích, mandlích, sezamu, kešu, paraořeších, lískových a vlašských ořeších, otrubách nebo ovesných vločkách.

Častým onemocněním kostí ve vyšším věku je řídnutí kostí (osteoporóza) a lámavost, která je důsledkem špatného vstřebávání vápníku organismem v případě funkčních poruch endokrinních žláz (např. příštítných tělísek, takže k tomu může vést i dlouhotrvající hyperfunkce štítné žlázy), a také dlouhodobé ležení. Nejvyšší hustota kostí je u žen ve věku 35-45 let, u mužů připadá toto maximum na období o deset let později. Organismu je nutno dodávat doplňující dávky vápníku.

Vápník s hořčíkem v daných poměrech stanovených lékařem pomáhá odstraňovat z organismu olovo. To umožňuje zbavit se chronických bolestí hlavy, pocitu trvalé únavy, nespavosti, stresů, úzkosti a žaludečních obtíží. Na srdce, pro něž je vápník, hned po hořčíku, druhým blahodárným prvkem, se doporučuje tvrdá voda, obsahující vápník, hořčík a lithium. Také je známo, jak si sestavit vlastní dietu, aby dodávala organismu potřebné množství vápníku.

Dodržováním těchto pravidel dosáhneme toho, že:

1. Kosti a zuby zůstanou zdravé.
2. Stabilizuje se řádný srdeční rytmus.
3. Sníží se hladina cholesterolu.
4. Zmizí svalové křeče.
5. Pomine zvápenatění tepen.
6. Růst dětí bude probíhat náležitě.
7. Zvýší se srážlivost krve.

99 procent vápníku nacházejícího se v lidském těle je stavebním kamenem kostí a zubů. Zbylé 1 procento koluje v krvi a dalších tělních kapalinách a má konstantní hodnotu. Pokud tedy v každodenní stravě nedodáme organismu dostatečné množství vápníku, a to zejména v těhotenství, pak bude odebírán z kostí a začne proces odvápňování čili degenerace kostí zvané řídnutí.

Vápník - účinky, zdroje a nedostatek. Vápník je velmi důležitý minerál, který odpovídá za zdravé kosti, zuby a mnoho tělesných procesů. Nedostatek vápníku. Zdroje vápníku
Zdravá výživa