Česnek, cibule a zelí - nejlepší potraviny na posílení imunity

Česnek kuchyňský

Česnek je známý nejen jako koření, ale i jako lék. Česnek je stejně jako cibule známý již od starověku, kde měl podobné využití. Ve středověku byl česnek známým prostředkem proti moru. Za druhé světové války zachránil mnoho vojáků před gangrénou.

Léčivé látky v česneku

Nejdůležitější složkou česneku je silice aliin, která se rozdělí během metabolismu na kyselinu pyruvovou a kyselinu 2-propensulfenovou. Obě tyto kyseliny se hned mění na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. Alicin má antiparazitární účinky a také je původcem charakteristického zápachu česneku. Česnek obsahuje velké množství vitamínů skupiny B, vitamínu A, C, selenu, vápníku a jódu. Kromě nich jsou v česneku obsaženy flavonoidy, silice, polysacharidy, lutamylpeptidy, saponiny a lektiny.

Česnek jako lék

Lidová medicína připisovala česneku léčivé i magické účinky, zejména schopnost zahánět zlé síly. Česnek je přírodní antibiotikum, antiseptikum, antimykotikum a antiparazitikum. Výrazně posiluje imunitní systém, snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi, působí proti ateroskleróze. Česnek podporuje vylučování žluči, čímž zlepšuje trávení. Je prostředkem proti nadýmání i proti střevním parazitům.

Podobně jako cibule snižuje hladinu glukózy v krvi, čímž pomáhá při léčbě diabetu. Samotný česnek nebo v kombinaci s medem je velmi známým a osvědčeným prostředkem proti chřipce. Česnek je díky své schopnosti zrychlovat metabolismus i vhodný při redukční dietě. Působí jako silný antioxidant a díky tomu zpomaluje stárnutí a také snižuje riziko vzniku rakoviny. Česnek je vhodný pro vnější použití jako lék proti akné, bradavicím oparům i plísním.

Česnek v kuchyni

Česnek má stejně jako cibule všestranné použití v kuchyni. Čerstvý rozetřený česnek se solí se přidává do zelených salátů. Česnek je také přidáván do omáček, k zelenině, k masům (skopovému a hovězímu), do salámů a k rybám. Nasekáním na jemno či utřením česneku se aktivuje enzym, který z česneku uvolní zdraví prospěšné látky a také rozvine jeho aroma.

Cibule kuchyňská

Cibule je původem ze západní Asie, kde rostla jako planá rostlina. Zmínky o cibuli najdeme již ve starověku, dozvídáme se o ní z hliněných tabulek Sumerů, ze staroegyptských papyrů i ze starověkých knih Indie a Číny. Cibule byla ve starověku lékem i jedním z prvních koření lidových vrstev.Cibule kuchyňská má výborný význam nejen v kuchyni. Kromě toho, že je základem skoro každého slaného pokrmu, má široké léčebné účinky, přičemž nejvíce je oceňována při posilování imunity, díky čemuž je skvělou prevencí proti nemocem.

Léčivé látky v cibuli

Nejvýznamnější léčivou látkou obsaženou v cibuli je allicin. Allicin je obsažen také v česneku. Kromě allicinu je cibule zdrojem kyseliny listové a dalších vitamínů skupiny B, vitamínu C, vitamínu E, karotenů, hořčíku, draslíku, mědi, síry, zinku a silicí. Cibule obsahuje také železo, fosfor, vápník a jód.

Cibule jako lék

Cibule je díky allicinu, který má silné antibiotické účinky, osvědčeným pomocníkem proti kašli, angíně i chřipce. Šťáva z nakrájené cibule posypaná cukrem je účinným prostředkem proti kašli, stejně jako odvar z cibule. Vdechování výparů z nakrájené čerstvé cibule pomáhá proti rýmě a zánětlivým onemocněním nosních dutin. Cibule podporuje naší imunitu také tím, že pomáhá udržet ve střevech prospěšné bakterie. Silice a další látky obsažené v cibuli snižují vysoký krevní tlak i LDL cholesterol v krvi.

Cibule je výborným preventivním prostředkem proti křečovým žilám, poruchám prokrvování, hemeroidům a dokonce i vážným onemocněním srdce jako je infarkt myokardu. Cibule snižuje hladinu glukózy v krvi, díky této vlastnosti by neměla chybět na jídelníčku diabetiků. Cibule je osvědčený prostředek při léčbě zánětlivých a infekčních onemocnění ledvin a močových cest.

Cibule podporuje vylučování žluči i žaludečních šťáv, čímž zlepšuje trávení. Cibule je dokonce díky své velké schopnosti posilovat imunitní systém vhodnou prevencí proti rakovině. Cibule je díky svým dezinfekčním i antibiotickým účinkům vhodná pro vnější použití. Používá proti bodnutí a štípnutí hmyzem, při léčbě bradavic, plísní a dalších kožních onemocnění.

Cibule v kuchyni

Cibule se díky své výrazné chuti používá v kuchyni jako koření. V naší národní kuchyni je cibule jednou z nepostradatelných ingrediencí při vaření. Bez cibule není možné připravit mnoho jídel, tato jídla by bez ní ztratila svoji typickou vůni i chuť. Cibule se přidává do omáček, gulášů, polévek, pomazánek, salátů i k masům. Cibule je také zeleninou, můžeme ji vařit, dusit, smažit, nakládat nebo ji jíst syrovou.

Hlávkové zelí

Hlávkové zelí je stejně jako cibule a česnek používané jako potravina i jako lék. Léčivé účinky hlávkového zelí znali již pravěcí lovci. Ve starověkém Římě bylo hlávkové zelí lékem i zeleninou. Ve středověku bylo jídlem bohatých i chudých. Výhodou hlávkového zelí je, že roste i na málo úrodných půdách.

Léčivé látky v hlávkovém zelí

Hlávkové zelí je zásobárna vitamínu C, naši celodenní potřebu tohoto vitamínu pokryje 200 g hlávkového zelí. Hlávkové zelí je také zdrojem vitamínu K, E, vitamínů skupiny B, betakarotenu, draslíku, molybdenu, hořčíku, železa, vápníku, zinku, rostlinných bílkovin, vlákniny a organických kyselin.

Hlávkové zelí jako lék

Hlávkové zelí aktivuje metabolismus sacharidů, stimuluje nervy a mozek, uvolňuje napětí, podporuje spánek, zlepšuje náladu i koncentraci, pomáhá proti depresím. Zelí snižuje krevní tlak, posiluje imunitní systém, krvetvorbu, aktivuje okysličování buněk a podněcuje jejich růst. Hlávkové zelí má také detoxikační účinky, pročišťuje střeva, působí příznivě proti zácpě, dokáže na sebe vázat těžké kovy, které odstraňuje z organismu, ochraňuje střevní mikroflóru.

Zelí také působí proti bakteriím, dokonce i proti zlatému stafylokokovi a bakteriím tuberkulózy. Zelí je vhodné také při léčbě nemocí srdce, ledvin, dny, žaludečních vředů, vděčí za to látce S-metylmetionin, která urychluje jejich zacelování. Zelná šťáva s medem se používá při léčbě onemocnění dýchacích cest, např. při zánětu hrtanu. Červené zelí pomáhá také diabetikům, podporuje snižování hladiny glukózy v krvi. Obsahuje také beta-karoten a silný antioxidant selen.

Hlávkové zelí v kuchyni

Hlávkové zelí lze jíst syrové samotné nebo jako součást různých zeleninových salátů. Zelí je chutné také tepelně upravené. Ihned po nakrájení je vhodné ho pokapat trochou oleje, čímž se zamezí ztrátám vitamínu C. Jídlo připravené z hlávkového zelí neohříváme, mohli bychom totiž získat blátivou hmotu, která obsahuje minimum zdraví prospěšných látek. Při krájení, strouhání, krouhání je vhodné používat nerezové nebo plastové kuchyňské náčiní. Bílé i červené zelí se hodí také jako příloha.

Bílé zelí může být náplní do závinů, součástí zelných závitků, čínské kuchyně, maďarské kuchyně, např. segedínský guláš a jiné. Ze syrového bílého zelí, mrkve, jablek, sušených rajčat, olivového oleje, zelených natí a bylinek lze připravit chutný salát. Červené zelí se hodí k drůbeži nebo ke zvěřině a ochucuje se kromě soli, cukru a kmínu také jalovčinkami. Bílé zelí je součástí naší tradiční české kuchyně, do které patří vepřo-knedlo-zelo nebo zelňačka.

Autor: Mak

Cibule, česnek a zelí jsou skvělými a levnými prostředky, jak posílit imunitu a vyhnout se chřipce a jiným onemocněním. Cibule, česnek a zelí jsou pro zdraví těmi
Zdravá výživa